hroznému Ps75,13 a jemu, jenž otnášie duch kniežat, hroznému u všěch králóv zemských.
LXXVI.
Ps76,1 Ps76,2 Hlasem mým k hospodinu volal sem, hlasem mým k bohu mému, i uslyšal mě. Ps76,3 V den zámutka mého boha zhledal sem, rukama mýma v noci protiv jemu, a nejsem přelščen. Nerodila jest dušě má utěšenie, Ps76,4 památem sem byl boha i ochoten sem a vzochven sem i zhynul duch mój. Ps76,5 Přědběhle sta bděnie oči moji, smuten sem a nemluvil sem. Ps76,6 Myslil sem staré dni a léta věčná u mysli měl sem. Ps76,7 I myslil sem v noci srdcem mým, vzochvovách a pomietách duch mój. Ps76,8 Čili u věky vzvrže bóh a nepřiloží, aby ľubějí byl ješče? Ps76,9 Anebo v skonánie milosrdenstvie své otřěže, ot národa v narozeňú? Ps76,10 Anebo zapomene smilovati sě bóh, anebo zdrží v hněvě smilovánie svá? Ps76,11 I řekl sem: „Nynie popad, toto proměněnie pravicě Vrchnieho.“ Ps76,12 Památen sem byl děl božích, nebo památen budu ot počátka divóv tvých. Ps76,13 I budu mysliti ve všěch činiech tvých a u přiechodiech tvých vzochvěju. Ps76,14 Bože, v svátosti cěsta tvá, který bóh veliký jako bóh náš? Ps76,15 Ty si bóh, jenž činíš divy. Známu si učinil moc tvú, Ps76,16 vykúpil si v rameni tvém ľud tvój, syny Jákob a Jozefovy. Ps76,17 Viděly sú tě vody, bože, viděly sú tě vody i bály sú sě i zamúceny sú propasti. Ps76,18 Mnostvie zvuku vód, hlas dali sú oblaci. Anebo střěly tebe předchodie, Ps76,19 hlas hřímoty tvé v kole. Prosvietila sú sě zabřiežděnie tvá světu země, hnula sě jest i vztřásla sě země. Ps76,20 U mořu cěsta tvá a stezky tvé u vodách mnohých a stopy tvé nebudú poznány. Ps76,21 Vyvedl si jako ovcě ľud tvój, v rucě Mojzesově a Áronově.
LXXVII.
Ps77,1 Znamenajte, ľude mój, ustavenie
