jedna z těchto nezetře sě. Ps33,22 Smrt hřiešných peská, a kteříž nenáviděli sú pravého, zhynú. Ps33,23 Vykúpí hospodin dušě slúh svých a nezahynú všickni, jižto veň úfajú.
XXXIIII. žalma David
Ps34,1 Suď, hospodine, škoďúcie mně, vybojuj vybojujúcie proti mně. Ps34,2 Přijmi oděnie a ščít a vstaň na pomoc mně. Ps34,3 Vylí hněv svój a postav proti těm, jižto mne následujú, rci duši méj: „Zdravie tvé já sem.“ Ps34,4 Pohaněni a potupeni buďte [hledající dušě méj. Odvraťte sě zasě a pohaněni buďte]text doplněný editorem[477]hledající … buďte] v hl. textu chybí, připsáno mladší rukou na okraji, hledající zapsáno jako hledagyczie, jižto myslé o mně zlost. Ps34,5 Buďte jako prach přěd obličejem větra a anjel boží přinucuje jě. Ps34,6 Buď cěsta jich temna i světlost a anjel boží následujě jě. Ps34,7 Nebo darmo schovali sú mně jětie osidlné své nad jěšutnost a následovali sú dušu mú. Ps34,8 Přiď onomu osidlo, jehožto nevie, a jětie, ježto jest schoval, popadni jej a v osidlo ono upadni. Ps34,9 Ale dušě má radovati sě bude v hospodinu a kochati sě bude nad spasením svým. Ps34,10 Všěckny kosti mé dějú: „Hospodine, kto jest rovně tobě?“ Vyproščuje chudého z ruky mocnějších jeho, pracného a chudého ot popadujúcích jej. Ps34,11 Vstávajúce svědci lstiví, jehožto nevědiech, otazováchu mne. Ps34,12 Otplacováchu mi zlým za dobré, jalovost duši mé. Ps34,13 Ale jáz, když mi zlobivi biechu, obláčiech sě v žíňu. Ponižovách postem dušu mú a modlitva má v lóně mém navrátí sě. Ps34,14 Jakžto bližnieho, jakžto bratra našeho, tak sľubovách sě, jakžto plačúcí a zamúcený, tak sě ponižovách. Ps34,15 A proti mně veselili sú sě i sešli sú sě, sebráni sú na mě bičové, a nevěděl sem. Ps34,16 Rozpuzeni sú, ani sú sě ztrápili, pokusili sú mne, posmívali sú sě mně pospílením, skřehtali sú na mě zuby svými. Ps34,17 Hospodine, kda vzezříš? Navrať dušu mú ot zlosti jich a ote lvóv jedinkú mú. Ps34,18 Zpoviedati sě budu v sňatcě velikém, v ľudu těžkém chváliti budu tě. Ps34,19 Neveselte sě nade mnú, jižto sě protivie mně zlostivě, jižto sú mne
