chodu mého pohoršenie položili sú mně. Ps139,7 Řekl sem hospodinu: „Bóh mój si ty, uslyš, hospodine, hlas prosby mé.“ Ps139,8 Hospodine, hospodine, moci zdravie mého, zaslonil si nad mú hlavú v den bojě. Ps139,9 Nepodávaj mne, hospodine, ot mé žádosti hřiešnému, myslili sú proti mně, neopušťuj mne, aby snad nepovýšili sě. Ps139,10 Hlava okršl jich, dielo rtóv jich přikryje jě. Ps139,11 Spadne na ně uhlé, ohněm vyvržeš jě a v hubenstvích nepodstojie. Ps139,12 Muž jazyčný nezpraví sě na zemi, mužě nepravého zlosti popadnú v zahynutie. Ps139,13 Poznal sem, že učiní hospodin súd nedostatečným a pomstu chudým. Ps139,14 Nebo věrně praví skazovati sě budú jmeni tvému a budú bydliti praví s obličějem tvým.
CXL.
Ps140,1 Hospodine, volal sem k tobě, uslyš mě, urozumej hlasu mému, když vzvolaju k tobě. Ps140,2 Zprav sě modlitva má jako zažženie v obezřeňú tvém, vzpodviženie rukú mú obět večernie. Ps140,3 Ulož, hospodine, strážu ustóm mým a dveřě obstúpenie rtóv mých. Ps140,4 Neschyliž srdcě mého v slova zlosti, k omluvením omluvenie v hřiešiech, s ľudmi čiňúcími zlost, a nebudu obcovati s jich vyvolenými. Ps140,5 Tresktati mě bude pravý u milosrďú a porokovati bude mně, ale olej hřiešných neutuční hlavy mé. Nebo ješče i modlitva má v dobréj libosti jich, Ps140,6 otlosováni sú přikličnáni skále súdcě jich. Uslyšie slova má, nebo mohli sú. Ps140,7 Jakožto tučnost země vyvřěla sě jest nad zeḿú, rozprášeny sú kosti našě podlé pekla. Ps140,8 Nebo k tobě, hospodine, hospodine, oči moji, v tě sem úfal, neotnos dušě mé. Ps140,9 Ostřěz
