Osvěť oči moji, abych nikdy nezaspal v smrti, Ps12,5 aby neřekl nepřietel mój: „Ostal sem proti němu.“ Jižto zamucujú mě, zradujú sě, ač sě hnu, Ps12,6 ale já u milosrdenstvú tvém úfal sem. Vzraduje sě srdce mé v uzdraveňú tvém, vzezpievaju hospodinu, jenž mě dobrým obdaroval, a vslav́u jmeni hospodina najvyššieho.
XIII.
Ps13,1 Řekl nesmyslný v srdcu svém: „Nenie bóh.“ Zkaženi sú a ohaveni sú v učeních svých, nenie, kto by učinil dobře , nenie až do jednoho . Ps13,2 Hospodin s nebe prozřěl na syny člověčie, aby viděl, byl li by rozumný nebo hledajúcí hospodina. Ps13,3 Všickni sešli sú sě, spolu neužitečni učiněni sú. Nenie, kto by činil dobřě , nenie až do jednoho . Rov otvořený hrdlo jich, jazyky svými lestně činiechu. Jěd aspidový pod rtoma jich, jichžto usta zlořečenstvie a hořkosti plna sú, rúčie nohy jich ku proliťú krvi. Potupenie a nezčestie v cěstách jich a cěsty pokojě nepoznali sú, nenie bázni božie přěd
