LXXV.
Ps75,1 Ps75,2 Znám v Židovstvě bóh, v Kajúcích jeho veliké jmě jeho. Ps75,3 I učiněno jest u pokoju miesto jeho a přiebytek jeho na hořě Sion. Ps75,4 Tam jest zetřěl moci lučištné, štít a meč a boj. Ps75,5 Osvěcuje ty divně ot hór věčných, Ps75,6 smúceni sú všickni nesmyslného srdcě. Spali sú sen svój a ničse sú nenalezli všickni mužie bohatí v rukú svú. Ps75,7 Ot tresktánie tvého, bože Jákob, dřiemali sú, jižto sú vsědali na koně. Ps75,8 Ty hrozný si a kto sě protiviti bude tobě? Ot teď hněv tvój. Ps75,9 Z nebe slyšitedlen učinil si súd tvój, země třásla sě i otpočinula, Ps75,10 když vstáváše v súdě bóh, aby zdrávy učinil všecky tiché zemí. Ps75,11 Nebo myšlenie člověčie zpoviedati sě bude tobě a ostatci myšlenie den hodný vslavie tobě. Ps75,12 Sľubujte a navracujte hospodinu bohu vašemu, všickni, jižto v okolcě jeho sú a přinášujete dary, hroznému Ps75,13 a jemu, jenž otnášie duch kniežat, hroznému u všěch králóv zemských.
LXXVI.
Ps76,1 Ps76,2 Hlasem mým k hospodinu volal sem, hlasem mým k bohu mému, i uslyšal mě. Ps76,3 V den zámutka mého boha zhledal sem, rukama mýma v noci protiv jemu, a nejsem přelščen. Nerodila jest dušě má utěšenie, Ps76,4 památem sem byl boha i ochoten sem a vzochven sem i zhynul duch mój. Ps76,5 Přědběhle sta bděnie oči moji, smuten sem a nemluvil sem. Ps76,6 Myslil sem staré dni a léta věčná u mysli měl sem. Ps76,7 I myslil sem v noci srdcem mým, vzochvovách a pomietách duch mój. Ps76,8 Čili u věky vzvrže bóh a nepřiloží, aby ľubějí byl ješče? Ps76,9 Anebo v skonánie milosrdenstvie své otřěže, ot národa v narozeňú? Ps76,10 Anebo zapomene smilovati sě bóh, anebo zdrží v hněvě smilovánie svá? Ps76,11 I řekl sem: „Nynie popad, toto proměněnie
