sejde s ním chvála jeho. Ps48,19 Nebo dušě jeho v životě jeho pochválena bude, zpoviedati sě bude tobě, když dobřě učiníš jiej. Ps48,20 Vejde až do národóv otcóv svých, až u věky neuzří světla. Ps48,21 Člověk, když ve čsti bieše, neurozuměl jest, přijednán jest jalovatóm nemúdrým a podoben učiněn jest jim.
XLVIIII.
Ps49,1 Bóh bohóv hospodin mluvil jest i vzezval jest zemi ot vzchodu slunečného až do západu, Ps49,2 z Siona tvář krásy jeho. Ps49,3 Bóh zěvně příde, bóh náš, a nebude mlčěti. Oheň v obezřěňú jeho vzplane a v okolcě jeho vodně veliká. Ps49,4 Přizval nebe ze svrchka a zeḿu seznati ľud svój. Ps49,5 Sbeřte jemu svaté jeho, jižto pořídie svědectvie jeho na oběti. Ps49,6 A zvěstovati budú nebesa pravedlnost jeho, nebo bóh súdcě jest. Ps49,7 „Slyš, ľude mój, a mluviti budu, Vítěstvo, a posvědču tobě, bóh, bóh tvój já sem. Ps49,8 Ne v obětech tvých porokovati budu tobě, nebo oběti tvéj v obezřěňú mém sú veždy. Ps49,9 Nevezmu z domu tvého telcóv ani z stád tvých kozlóv, Ps49,10 nebo má sú všeckna zvieřata leská, jalovata na horách i voli. Ps49,11 Poznal sem všecka letadla nebeská a krásnost polská se mnú jest. Ps49,12 Ač vzlačněju, neřku tobě, nebo mój jest svět země i plnost jejie. Ps49,13 Čili jiesti budu masa býková, nebo krev kozlóv píti budu? Ps49,14 Obětuj bohu obět chvály a navrať Najvrchniemu sľuby své. Ps49,15 A vzov mě v den zamúcenie, i vyprosťu tě i učstíš mě.“ Ps49,16 Ale hřiešníku řek bóh: „Proč ty zvěstuješ pravdy mé a béřeš svědečstvo mé skrzě usta tvá? Ps49,17 Nebo ty nenáviděl si kázni a zavrhl si kázanie má zasě. Ps49,18 Ač vidieše zlodějě, běžieše s ním a s cuzoložníky čest tvú kladl si. Ps49,19 Usta tvá plna biechu zlosti a jazyk tvój súznieše
