velebnost tvá nad nebesa. Ps8,3 Z úst mládencóv skonal si chválu tvú pro nepřátely tvé, aby zkazil nepřietele a mstitele. Ps8,4 Nebo uzřu nebesa tvá, diela prstóv tvých, mesiec a hvězdy, jež jsi ty založil. Ps8,5 Co jest člověk, že pomníš ho, nebo syn člověčí, že navščěvuješ ho? Ps8,6 Pomenšils ho málem méně ot anjelóv, chvalú a čsťú koronoval si jej Ps8,7 i ustavil si jej na diela rukú tvú. Ps8,8 Všecko podložil si pod nohy jeho, ovcě i voly rozličné a také i dobytek polský, Ps8,9 ptáky nebeské a ryby morské, jež přěchodie stesky morské. Ps8,10 Hospodine, hospodine náš, kak naddivno jest jmě tvé ve všiej zemi!
[IX.]text doplněný editorem
Ps9,1 Ps9,2 Zpoviedati sě budu tobě, hospodine, ve všem srdcu mém, zvěstovati budu všeckny divy tvé. Ps9,3 Vzraduju sě a vzveseľu sě v tobě, vslav́u jmeni tvému, Návyšší. Ps9,4 V obráceňú nepřietele mého zasě zemdlejú i zahynú ot obličějě tvého. Ps9,5 Nebo učinil si súd mój a mne dle, seděl si na súdě, jenž súdíš pravdu. Ps9,6 Tresktal si národy i zahynul nemilostivý a jmě jich zahladil si u věk a u věky věkóm. Ps9,7 Nepřietelé moji zahynuli sú v hněvě až do konce a města jich zkazil si. Zhynula pamět jich se zvukem, Ps9,8 ale hospodin u věky ostane. Připravil v súdě stolicu svú Ps9,9 a on súditi bude svět země v rovnosti, súditi bude ľud u pravdě. Ps9,10 I učiněn jest hospodin útočišče chudých, spomocník u potřěbách i v zámutcě. Ps9,11 A úfati budú v tě, již poznali sú jmě tvé, nebo nepustil si hledajúcích tebe, hospodine. Ps9,12 Slavte hospodinu, jenž bydlí na Sioně hořě, zvěstujte mezi národy učenie jeho, Ps9,13 nebo hledajúcí krvi jich rozpomanul jest a nezapomněl jest volánie chudých. Ps9,14 Smiluj sě nade mnú, hospodine, viz poníženie mé ot nepřátel mých, Ps9,15 jenž povyšuješ mne z vrát smrti, abych zvěstoval všeckna chválenie tvá u vratech dcery Sion. Ps9,16 Vzraduju sě v uzdraveňú tvém. Venznúti sú národové v zahynuťú, jež sú učinili, v osidle v tomto, jenž sú schovali,
