XV.
Ps15,1 Uchovaj mě, hospodine, nebo úfal sem v tě. Ps15,2 Řekl sem hospodinu: „Bóh mój si ty, nebo sbožie mého nepotřěbuješ.“ Ps15,3 Svatým, jižto sú v zemi jeho, vzdivil všeckny vóle mé v nich. Ps15,4 Rozmnoženy sú nemoci jich, potom přispiešili sú. Nezberu sboróv jich ze krví ani pomnieti budu jmen jich skrzě rty mé. Ps15,5 Hospodin čest dědiny mé a utrpenie mého, ty si, jenž navrátíš dědinu mú mně. Ps15,6 Povrazci padli sú mně u přějasných, anebo dědina má přějasna jest mně. Ps15,7 Poděkuju hospodinu, jenž mě daroval rozumem, a také až do noci trápiechu mě ledvie mé. Ps15,8 A vidiech hospodina mého v obezřěňú mém vešdy, nebo na pravici mi jest, nehnu sě. Ps15,9 A proto veselilo sě jest srdce mé a radoval sě jazyk mój ve svrchcě, a tělo mé odpočine v naději . Ps15,10 Nebo neostavíš dušě mé u pekle ani dáš svatému tvému viděti zkaženie. Známy učinil si mi cěsty života a naplníš mě veselé s obliče jem
