Nebo řekl jest v srdcu svém: „Nehnu sě ot narozenie do narozenie, bez zlého.“ Ps9,28 Jehož zlořečenie plna jsú usta a hořkosti a lsti, pod jazykem jeho úsilé a bolest. Ps9,29 Sedí v lákavách s bohatými v tajných, aby zabil nevinného. Ps9,30 Oči jeho v chudého zřie, láká v skrytě jako lev v jěskyni své. Láká, aby popadl chudého, popadnúti chudého, když přitrhá jej. Ps9,31 V osidle svém ponížil jej, nakloní sě i padne, když panovati bude chudým. Ps9,32 Nebo řekl jest v srdcu svém: „Zapomněl jest bóh, otvrátil jest obličěj svój, aby neviděl do koncě.“ Ps9,33 Vstaň, hospodine bože, povyš sě ruka tvá, nezapomínaj chudých. Ps9,34 Pro něhožto rozdráždil nemilostivý hospodina a řekl v srdcu svém: „Nevzeptá.“ Ps9,35 Vidíš, nebo ty úsilé a bolest znamenáš, aby jě podal v rucě tvoji. Tobě ostaven jest chudý, sirotku ty budeš pomocník. Ps9,36 Zetři rámě hřiešného a zlostivého, vzhledán bude hřiech jeho, a nebude nalezen. Ps9,37 Hospodin kralovati bude u věk a věky věkoma, zahynete, národové, s země jeho. Ps9,38 Žádost chudých uslyšal hospodin, přihotovánie srdcě jich slyšalo jest ucho tvé, Ps9,39 suď sirotku a pokornému, aby nepřiložil viece velbiti sě člověk nad zeḿú.
X.
Ps10,1 Ps10,2 V hospodina úfaju, kak diete duši mé: „Přějdi na horu jako vrabec?“ Ps10,3 Nebo aj zři, hřiešníci napěli sú lučišče, připravili sú střěly své v túli, aby zastřělili v skrytě pravého srcě, Ps10,4 nebo jež si dočinil, zkazili sú, ale pravý co učinil? Ps10,5 Hospodin v chrámě svatém svém, hospodin, v neb̓u stolicě jeho. Oči jeho v chudého zřie, viečci jeho otazujú synóv člověčích. Ps10,6 Hospodin otazuje pravého a nemilostivého, ale kto miluje zlost, nenávidí duše své. Ps10,7 Dšťuje na hřiešníky osidlo ohněné a síra a duch búří, čiest strasti jich. Ps10,8 Nebo pravý hospodin a pravedlnosti miloval, rovenstvie viděl obličěj tvój.
XI.
Ps11,1 Ps11,2 Zdráva mě učiň, hospodine, nebo zhynul svatý,
