tuto bydliti budu, nebo sem vyvolil ju. Ps131,15 Vdovu jeho požehnav požehnaju, chudé jeho nasycu chlebóv. Ps131,16 Kněžú jeho oděju zdravím a světí jeho veselím veseliti sě budú. Ps131,17 Tam vyvedu roh Davidóv, přihotoval světidlnicu mazanému mému. Ps131,18 Nepřátely jeho oděju hanbú, ale nad ním zektve svatost má.“
CXXXII.
Ps132,1 Aj zři, kak jest dobré a rozkošné bydliti bratří ve spolcě! Ps132,2 Jakožto mast v hlavě, ježe sstúpi u bradu, bradu Áronovu, ježe stúpi v krásu rúcha jeho, Ps132,3 jako rosa hory Hermon, ježto sstúpá v horu Sion. Nebo tam jest vzkázal hospodin požehnánie a život aže u věky.
CXXXIII.
Ps133,1 Aj zři, nynie poděkujte hospodinu, všeckny sluhy hospodinovy, jižto stojíte v domu hospodinově, v sienech domu boha našeho. Ps133,2 V nocech vzpodejměte rucě vašě v svatéj a poděkujte hospodinu. Ps133,3 Požehnaj tě hospodin s hory Siona, jenž jest stvořil nebe i zeḿu.
CXXXIIII.
Ps134,1 Chvalte jmě hospodinovo, chvalte, sluhy, hospodina, Ps134,2 jižto stojíte v domu hospodinově, v sienech domu boha našeho. Ps134,3 Chvalte hospodina, nebo jest dobrý hospodin, slavte jmě jeho, nebo rozkošný jest. Ps134,4 Nebo Jakuba jest vyvolil hospodin sobě, Israhele ve jměnie sobě. Ps134,5 Nebo já poznal sem, že jest veliký hospodin a bóh náš nade všě bohy. Ps134,6 Všěckna, kteráž koli chtěl jest hospodin, učinil, v neb́u i v zemi, u mořu i ve všěch propastech. Ps134,7 Vyvodě oblaky ot krajin země, blýskoty v déšč učinil, jenž vyvodí větry z pokladóv svých, Ps134,8 jenž jest zbil prvorodstvie v zemi ejipskéj, ot člověka až do dobytka. Ps134,9 I poslal jest znamenie a zázraky u prostřědcě tebe, Ejipte, v krále
