našě k bohu jinému, Ps43,22 a čili bóh nevzpytá těchto? Nebo on zná skrytá srdcě. Nebo pro tě mřeme cělý den, pomieněni sme jako ovcě zabitie. Ps43,23 Vstaň, proč zasýpáš, hospodine? Vstaň, neothaňuj do konce. Ps43,24 Proč obličěj tvój otvracuješ ote mne, zapomínáš siroby našie a zamúcenie našeho? Ps43,25 Nebo ponížena jest u prachu dušě našě i pohřebeno jest v zemi břucho naše. Ps43,26 Vstaň, hospodine, spomoz nem a vykup ny pro tvé jmě.
XLIIII.
Ps44,1 Ps44,2 Vyřehlo srdce mé slovo dobré, řku já diela má královi. Jazyk mój trest písařě rúčě píšúcieho. Ps44,3 Tvárná tvář nad syny člověčími, rozlita jest milost ve rtech tvých, a proto požehnal tě bóh u věk. Ps44,4 Opaš sě mečem tvým nad bedry tvé mocně. Ps44,5 Tvé tváři i krásy tvé pospěj, prospěšně vyndi a kraluj, pro pravdu a tichost a pravedlnost, i vyvede tě divně pravicě má. Ps44,6 Střěly tvé ostré, ľudie pod tě padnú, v srdcě nepřátel králóv. Ps44,7 Stolicě tvá, bože, u věky, metla zpravenie metla královstvie tvého. Ps44,8 Miloval si pravdu a nenáviděl si zlosti, a proto mazal tě bóh, bóh tvój, olejem veselé nad děvicě tvé. Ps44,9 Myrra a krópě a kassia ot rúcha tvého, ot domóv slonových, z nichžto milovaly sú tě Ps44,10 dcery králové ve ctnosti tvéj. Přístojí králová na pravici tvéj v rúšě pozlaceném, okľúčena rozličnosťú. Ps44,11 Slyš, dci, a viz a nakloň ucho tvé a zapoměň ľuda svého a domu otcě tvého. Ps44,12 A požádá král krásy tvéj, nebo on jest hospodin bóh tvój, a modliti sě budú jemu. Ps44,13 A dcery tyrské v dařiech obličěj tvój chváliti budú, všickni bohatí ľudie. Ps44,14 Všěckna chvála jejie královy dceře ot vňutřka, u podolciech zlatých, Ps44,15 okľúčena rozličenstvím. Přivedeny budú dievky královi,
