čarou[303]číslo strany tiskuV jazycích arských, zejména sanskr. a avestsk., bývá za l často r; na př. za l v sl. sluti, slovo, ř. ϰλέϝος, ϰλύω, lat. cluere … jest r v skr. śravas gloria, śrnōti audit atd. Do nedávna bylo domnění, že jazyk původní měl jen r, a to že se rozštěpilo v r a l. Domnění toho držel se ještě Fick 1873. Ale Fortunatov nalezl pravidlo (v Bezzenbergerových Beiträge VI, 1881, že za evropskou skupinu souhláskovou r + dentalis je v skr. skupina stejná, kdežto za evr. l + dent. je v skr. střídnice jiná (totiž l vynecháno, a místo hlásky zubné je stejná jazyčná, na př. lit. valtis síť, rus. volotь nit, č. vlat, a skr. vaṭa-, vaṭī provaz); je tu tedy za evropské rozdílné r a l v skr. reflex rozdílný, a z toho vyplývá, že byl i v skr. a v indoevropštině vůbec kdysi rozdíl mezi r a l, a že tedy rozdílné r, l bylo již v indoevropském prąjazyku.
Pův. t, th, d, dh.
238. Hlásky t, d dochovaly se do slovanštiny beze změny; hlásky pak th, dh ztratily aspiraci. Jest tedy:
za pův. t psl. t, na př. v zájm. to-, vedle ř. to, skr. ta-, ‒ ve vьrtêti stsl. vrъtêti č. vrtěti, vedle lat. vertere, skr. vartatē, atd.; ‒
za pův. th psl. t, v stojati, stoją č. státi, stoju, stojím, a taktéž v stati, staną č. státi, stanu, vedle skr. part. perf. sthi-ta-, koř. sthā-; jiného příkladu pro *th není, a za *sth je tu st v jazycích evropských ve všech: ř. ἵστημι, lat. stāre, lit. stoju atd.; ‒
za pův. d psl. d, na př. v domъ č. dóm, dům, vedle lat. domus, skr. damas, ‒ ve viďêti, vêdêti, č. viděti, věděti, vedle lat. videre, ř. ἰδεῖν, οἶδα m. ϝιδεῖν, ϝοῖδα, skr. věda atd.; ‒
za pův. dh psl. d, na př. v dymъ č. dým, vedle ř. ϑυμός, skr. dhūmas, lat. fūmus, ‒v medъ č. med, vedle ř. μέϑυ, skr. madhu, ‒ v rъdêti sę č. rdíti se, ruda, vedle ř. ἐρεύϑω, ἐρυϑρός, skr. rudhira červený.
Pův. p, ph, b, bh, v, m.
239. Hlásky p, b, v, m dochovaly se do slovanštiny beze změny. Hlásky bh a ph ztratily aspiraci. S v splynulo také ṷ, pokud nezaniklo v střídnici, vzniklé z ṷ atp. Jest tedy:
za pův. p psl. p, na př. v pluti, plovą č. plúti, plovu, vedle lit. plauti, ř. πλέϝω, ‒ v sъpati č. spáti, v. skr. svapnas, ř. ὕπνος, atd.; ‒
za pův. ph psl. p, v stsl. kupъ č. kupa, avest. kaōfa- vrch; ‒
za pův. b psl. b, v stsl. skoblь radula, rus. skobelь, č. skoble, vedle lit. skabėti řezati, lat. scabo; ‒
za pův. bh psl. b, na př. v bere- č. béře-, vedle ř. φέρε-, skr. bhara-, ‒ v byti č. býti, vedle ř. φύειν, lat. fu-, fui, skr. bhū-, bhavati, ‒ v nebes- č. nebes-, vedle ř. νεφες-, skr. nabhas-, atd.; ‒
![[303]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00315.jpg){kind=link}