[197]číslo strany tisku(též, v. Listy filol. 1884, 111 sl. a 1892, 467). Odchylky jednotlivé, vznikající pochopitelným nedopatřením písařovým, jsou ovšem i v textech nejpřísnějších, ale bývají tu velmi řídké; na př. v Pass. jest jenom asi 1 odchylka na 1000 případů, v Žwittb. celém jest odchylek všech asi 90, mezi nimi asi 60krát v slabice jě, je, atd. Odchylky, které sc často nebo důsledně vyskytují, mají své příčiny zvláštní a tedy nejsou pravidlu na újmu; viz o nich doleji.
Dokud toto pravidlo bylo v platnosti, lišily se zřetelným zněním mnohé tvary, které později mají znění stejné. Tak byl na př. sg. vok. svátý duše (jako nč. zelený strome) psl. duše, a naproti tomu sg. lok. o svatém dušě (jako nč. na zeleném stromě) psl. dusê; ale po zaniknutí pravidla mají nč. vok. svátý duše a lok. o svátém duše koncovky znění stejného. Rovněž tak byl stč. sg. nom. akk. hluboké moře psl. moŕe, a proti tomu sg. gen. hlubokého mořě a pl. nom. akk. všěcka mořě psl. moŕa; byl sg. nom. núzě, přietelnicě, róžě, dušě, péčě, nádějě psl. -(j)a, a sg. vok. núze, přietelnice, róže, duše, péče, naděje psl. -(j)e; rovněž tak lišily se sg. gen. a plur. nom. akk. núzě, přietelnicě atd. (stsl. -ę) od sg. vok. týchže slov; byl dále sg. naše slovo psl. naše, proti plur. našě slova psl. naša; byl. sg. lok. ve-všem psl. vьsemь, proti sg. instr. se-všiem psl. vьsêmь a pl. dat. ke-všěm psl. vьsêmъ; byl indik. zavřeme, zavřete psl. -vьre-, proti impt. zavřěme, zavřěte psl. -vьrê-; byl indik. žebře, káže, píše, pláče, séje, stóňe psl. -e-, proti part. žebřě, kážě, píšě, pláčě, sějě, stóně psl. -ę; bylo praes. mře psl. mьre-, proti aor. mřě-stsl. mrê; byl aor. běže (od běhnúti) psl. bêže, proti běžě (od běžěti) psl. bêža; bylo part. a subst. verb. věšen (věsiti) a věšenie psl. -enьje, proti věšěnie (věšěti) psl. -anьje; bylo part. řek psl. rekъ (fem. řekši) proti pl. gen. řěk (řěka) psl. rêkъ; atd. –
Odchylky od pravidla tohoto vyvinují se, když ě, ie klesá v e, é, o čemž v. § 156, – a jiné, když za e bývá ě nebo é se mění v ie, o čemž v. §§ 130 a 128. – Také žěleti, ozieleti Pass. 482, zielegycz t. 374 atd. zdá se býti odchylkou proti stsl. želêti; ale dlužno je odvozovati od žal- jako rus. žalêtь, a tu jest jeho -ě- správné. – Subst. verb. vězenie jest od slovesa viezti (tř. I) nebo váznúti (tř. II), a vězěnie od vězěti, na př. wiezenye ŽWittb. 84, 2 a j.. u wiezieny Pass. 302 a j.; odchylky od pravidla to tedy nejsou. – Ovšem také není odchylkou od pravidla zde vykládaného nom. dušě kladený místo vok., absolutivní jež místo spojitého jěž atd.
ě, ie klesá v e, é.
156. Na př. bylo – podle pravidla vyloženého v § předešlém – stč. našě řěč a je nč. naše řeč; bylo stč. ciesař, czieſarz DalH. 31, czijeſarz Pr. pr. 244, a později césař, czeſarz Mart. 22ᵃ; bylo stč. rozdílné svatý duše (sg. vok.) a o svátém dušě, a jest nč. jednostejné svátý duše a o sva-
![[197]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00209.jpg){kind=link}