služebnice
jdiechu okolo nie také
panny i panstvo všelikaké.
[1060] Však kteří tu kolivěk biechu,
tiť jie všickni střežiechu,
chytře jie na nich dobych.
Když před nimi napřed bych,
an mne nižádný nevidí
[1065] ani také kto se stydí.
I sed pod lípu zelenú,
tu vzech sobě pannu za ženu.
Chci ji rád za královnu jmieti,
ana jako slunce svietí
[1070] mezi jinými pannami
a mezi paniemi krásnými.
Rúče běžech na tu lúku
i zdvižech ji za bielú ruku,
tu překrásnú děvečku
[1075] i přikrych ji svú kapičkú,
do hory ji s sebú vzech,
by ji ctili, to přikázach,
a by jí rádi slúžili
všickni, ktož by v hoře byli.
[1080] Mužičky i mužíčkové
strojiechu radosti nové
od rozličné kratochvíle
má časy velmi veselé.
Piedimužíkové chodie za ní,
[1085] neb jest tak bohatá paní,
od všelikého zbožie přebohatá
i od střiebra i od zlata,
movitá nade vše panie
i od drahého kamenie.
[1090] Ještěť viece pravím vám:
Střiebra, zlata dosti mám,
viece než všickni králi mohu jmieti,
ještě viece chci pověděti:
Jí sem všecko poručil,
[1095] nic sem od nie neodlúčil.
To z vás každý dobře věz,
leč buď král, leč buď kněz,
i což na světě zemí koli,
v horách, v lesiech neb na poli,
[1100] všechny bych ty země kúpil,
však bych své hory nepostúpil.
Zlatem bych to vše zaplatil,
země své však bych neztratil.
Jedno zlatem a drahým kamením
[1105] byly by vše zaplaceny.
Zajisté chci pověděti,
mohl bych ještě zlata mieti
za tři země bohaté,
jako sú kde země jmenovaté.
[1110] Topaziony rozličnými
všecko bych zpravil, kameny drahými,
i všelikými jacinkty,
také mnohými granáty,
což rozličných kryzelitóv
[1115] i také předrahých proselitóv.
Kto by mohl všecko jmenovati,
neuměl by se z toho vypraviti,
neb zvěděti všech jich moci,
některé svietie ve dne i v noci.
[1120] Druhé má tu moc také,
že dává veselé všaké,
ani mu jest chudu býti,
když móž toho kamenie dobyti.
Všechno po jeho vóli jest,
[1125] máť radost, zbožie i čest.
Vše, což žádá, se stane,
komuž se jmieti dostane
