a já pojedu proti tomu králi ukrutnému a boj s ním vezma, tvé země na něm dobudu. A přihodilo li by se, že bych sšel v tom boji, nic jiného na tobě nežádám, jedno aby odění mé krvavé v své komnětě, kdež budeš bydleti, na znamení milosti pověsila, a přijel li by kto kdy, a chtě tě po mé smrti sobě za ženu vzéti, vendi do té komněty, v nížto odění mé pověšeno, vzhlédnúc na ně, na mě zpomeneš. Odpověziž jemu a rci: Buoh toho nedej, bych jiného pojala mimo toho, jenž pro mú milost zahynul.“ Uslyševši ona tu řeč, vece k němu: „Pane, slibujiť svú víru, žeť to chci držeti, ač by se co tobě v boji přihodilo, jehož Buoh ostřez.“
A ihned připraviv se v své odění a sebrav se, bral se tam v boj proti tomu jistému králi. Uslyšev to ten jistý král, že ten jistý rytíř chce s ním boj mieti, vyjel proti němu. A když se sešli, tedy ten jistý rytíř zahubil toho krále, a sám také v tom boji smrtedlně raněn byl, tak že třetí den umřel, ale to království té jisté paní obdržel. Tedy ta jistá paní, uvázavši se v své království, jeho smrti často želela i plakala a odění jeho krvavé v své komnětě nade dveřmi pověsila a častokrát na ně žalostivě vzhlédala a velmi plakala. Pod časem mnozí k ní jezdili a ji snúbili, slibujíce jí mnoho zboží i panství. Ale ona, dřéve než k té řeči odpověděla, vždy prvé do komňaty vešla a pilně na odění vzhlédla a k sobě sama řekla: „Ó milý pane, ty s’ pro mú milost zahuben a dědičství s’ mi zase dobyl; Buoh toho nedaj, abych za jiného šla.“ A řkúc to, tepruv z komněty vyšla a jim každému túto řečí odpověděla: „Milý, nemějž mi za zlé, toť bych ráda učinila, ale že sem Bohu slíbila více muže nepojímati, nelzeť mi jest toho učiniti.“ Oni tu řeč uslyševše, otjeli a v tom jé za zlé neměli. A ona tím během do smrti v svém vdovství ostala a jemu víru zdržela a Bohu se jest dostala.
Najmilejší! Tento císař jest Otec nebeský. Dcera jeho krásná jest duše každého člověka, k obrazu božímu stvořená, v niežto jest moc Boha Otce, múdrost Boha Syna, dobrota Ducha svatého, na nižto království spadlo bylo, to jest panství všeho, aby panovala zvířatóm polským, rybám mořským, ptákóm nebeským. Ale zlú radú i návodem ďábelským ztratila to panství
