k své ženě, kterážto matce boží snažně slúžíše, i jal se toho žalostivě praviti. Uslyševši ona, vece jemu: „Jdi najprvé, všeho nechaje, k svému zpovědlníku a zpovídaj se věrně a právě, což s’ kdy učinil. A když to učiníš s pravú věrú, Buohť z núze pomóže.“ A tak se stalo; šel ten jistý rytíř, zpovídal se věrně a právě.
Potom událo se jemu jeti jednú cestú rovnú, jako k některakému lesu projéždíše se, nad nímžto sedíše starý muž, maje huol v svej ruce. I otáza toho jistého rytíře: „Milý, odkud jedeš?“ Tedy on vece: „Pane, z kostela jdu, ale kam jdu, sám nevím.“ Vece k němu stařec: „Vezmi tuto hól a jeď touto cestou a nehýbaj se ani napravo ani nalevo a uzříš zdaleka hrad jeden černý. A když tam přijedeš k tomu hradu, přikaž jim takúto řečí a řka: Ten, jenž jest pán této holi, vám přikazuje, abyšte mi čarný kóň, psa čarného a trúbu černú a sokola černého dali. A když to všecko budeš mieti, budou li tebe pobízeti a chtíc, aby k nim nahoru šel, nechoď, ani psa púštěj, ani sokolovi daj létati; ale vezma trúbu na hrdlo a sokola na levú ruku, kuoň a psa na pravú ruku, přídeš sem ke mně, a vrať mi huol, neb tebe tuto dočekám.“
Tedy ten jistý rytíř, vzev tu jistú hól, jel až do třetího dne. Až tak zdaleka třetí den uzřel hrad černý. A když tam přijel, aj, čtyři muží dobře ve všem železe odění vyšli proti němu a řkúce: „Vítaj, pane, rač nahoru jíti a rač pokrm vzéti.“ Tedy on vece: „Nikakež nahoru nepojedu. Ale pán této holi přikazuje vám, abyšte mi dali černý kóň, černého psa, černý sokol a čarnú trúbu.“ Uslyševše tu řeč, vecechu: „Musíme toho pána poslušni býti.“ A ihned bez meškání dali jemu, což žádal. I vecechu jemu: „Milý, vseď na tento kóň a v trúbu potrub.“ Odpovědě rytíř: „Ani toho ani onoho neučiním.“ A tak vzev trúbu na hrdlo a sokola na levú ruku a kóň se psem na pravú ruku, i vrátil se k tomu jistému starci a huol jemu vrátil poděkovav. A ihned ten jistý rytíř, jakž odtud odjel, bral se k královu dvoru. A přišed tam, všecko to, což jemu byl král rozkázal, aby jemu pod milostí dobyl, s sebú maje. A když král zvědě, že ten jistý rytíř přijel a všecky ty jisté věci s sebú přinesl i přived, vzradoval se velmi. A tak sedě uslyšel, ano psi štěkají. Otázal, co by to bylo. Vecechu jemu sluhy jeho: „Jelen běží a psi po něm.“ Vece ten jistý král: „Rúče přiveďte mi ten jistý černý kóň a toho psa, sokola a trúbu!“ A když jemu přivedli,
