země. Ps73,13 Ty utvrdil si u moci tvéj moře, zamútil si hlavy sanóv u vodách. Ps73,14 Ty si zetřěl hlavy sanové, dal si jej u pokrm ľudem múřínovým. Ps73,15 Ty si zrušil studnicě a bystřiny, ty usušil [si]text doplněný editorem potoky vlasti etaniské. Ps73,16 Tvój jest den a tvá jest noc, ty si skoval zořě a sluncě. Ps73,17 Ty si učinil všecky krajiny země, léto a vedro, ty stvořil si jě. Ps73,18 Památen buď toho, nepřietel protivil sě bohu a ľud nemúdrý zbudil jmě tvé. Ps73,19 Nepoddávaj zvieřatóm dúš zpoviedajúcích tobě a dušic chudých tvých nezapomínaj do konce. Ps73,20 Vzezři na svědečstvie tvé, nebo naplněni sú, omračeni sú zemi domy zlostí. Ps73,21 Nebuď otvrácen ponížen, učiněn pohaněn, chudý a nedostatečný chváliti bude jmě tvé. Ps73,22 Vstaň, hospodine, suď vinu tvú, památen buď ukáraní tvých, těch, ješto ot nemúdrého sú celý den. Ps73,23 Nezapomínaj hlasóv nepřátel tvých, pychost jich, již sú tebe nenáviděli, vzchodí veždy.
LXXIIII.
Ps74,1 Ps74,2 Zpoviedati sě budem tobě, bože, zpoviedati sě budem a vzóveme jmě tvé. Zvěstovati budeme divy tvé. Ps74,3 Když vezmu čas, jáz pravedlnosti súditi budu. Ps74,4 Rozvlažila sě jest země i všickni, jižto bydlé v niej, já sem ztvrdil ohlobně jejie. Ps74,5 Řekl sem zlostivým: „Neroďte zle činiti,“ a hřiešníkóm: „Neroďte vzvýšiti rohu! Ps74,6 Neroďte vzpodvihnúti u výsost rohu vašeho, neroďte proti bohu mluviti zlosti!“ Ps74,7 Nebo ani ote vzchoda, ani ot západa, ani ot pustých hór, Ps74,8 nebo bóh súdcě jest. Tohoto ponižuje a tohoto povyšuje, Ps74,9 nebo čiešě v rucě boží vína hořkosti, plna namiešena. I naklonil sě z tohoto v toto, nebo jistě kal jeho nezhynul jest, píte všickni hřiešníci země. Ps74,10 Ale já zvěstovati budu u věk, zpievati budu bohu Jákob. Ps74,11 A všěckny rohy hřiešných přitru a povýšeni budú rohové pravého.
