nenáviděli darmo a potrúskajú očima. Ps34,20 Nebo mně někteří pokojně mluviechu, a v rozhněváňú země mluviece, lsti mysléchu. Ps34,21 I rozšířili sú nade mnú usta svá, řekli sú: „Hoře, hoře , viděly sú oči naši.“ Ps34,22 Viděl si, hospodine, nezamlčuj, hospodine, neotstupuj ote mne. Ps34,23 Vstaň a urozumej súdu mému, bože mój, a hospodine mój, u vině méj. Ps34,24 Suď mě podlé pravdy tvé, hospodine bože mój, aby sě neveselili nade mnú. Ps34,25 Aby neřekli v srdcích svých: „Běda, běda duši našie,“ ani řkú: „Pohltíme jej .“ Ps34,26 Zapolejte sě a styďte sě spolu, jižto sě radujú zlým mým. Oděni buďte hanbú a studem, jižto zlosti mluvie na mě. Ps34,27 Veselte sě i radujte sě, jižto chtie pravdě méj, a rcěte vešdy: „Vzvelbi sě hospodin,“ již chtie pokoju sluhy jeho. Ps34,28 A jazyk mój mysliti bude pravdu tvú, cělý den chválu tvú.
David XXXV.
Ps35,1 Ps35,2 Řekltě pravý , aby zahynul sám v sobě: „Nenie bázen boží přěd očima jeho.“ Ps35,3 Nebo ducholově jest uči nil
