Ps38,4 Rozhřielo sě srdce mé ve mně a u myšleňú mém vzplane oheň. Ps38,5 Mluvil sem v mém jazycě: „Známo mi učiň skonánie mé, hospodine, a počet dnóv mých který jest, abych věděl, co mi sě nedostane.“ Ps38,6 Aj zři, změřitedlny uložil si dni mé mně a postava má jakžto ničse přěd tobú. Nebo jistě jest rozličná ješutnost, všeliký člověk živý. Ps38,7 Nebo jistě v obrazě přěchodí člověk, a nadarmo mútí sě. Shromažďuje a nevie, komu sbierati jě bude. Ps38,8 A nenie které jest čekánie mé, ili ne hospodin? A podstava má u tebe jest. Ps38,9 Ze všěch zlostí mých vyprosť mě, ohavenstvím nemúdrému dal si mě. Ps38,10 Oněměch a neotvořich úst mých, nebo ty učinil si to, Ps38,11 otchyl ote mne rány tvé. Ps38,12 Ot moci ruky tvé já sem pohynul u porokováních, pro zlost tresktal si člověka. A hynúti kázal si jako pavúku dušu jeho, nebo zajisté jěšutně mútí všeliký člověk. Ps38,13 Uslyš modlitvu mú, hospodine, a prosbu mú, ušima přijmi slzy mé. Nezamlčuj, nebo příchozí sem já u tebe a pútník jako všickni otci moji. Ps38,14 Otpusť mi, abych otdechl, dřéve než bych otšel a viec nebudu.
XXXIX.
Ps39,1 Ps39,2 Čekav čekal sem hospodina i přispěl mi. Ps39,3 I uslyšal jest prosby mé a vyvedl mě jest z jezera hubenstvie, z bláta kalného. I ustavil jest na kameni nohy mé a zpravil jest chod mój. Ps39,4 I veslal u má usta piesen novú, chválu bohu našemu. Uzřie mnozí a budú sě báti a úfati budú v hospodina. Ps39,5 Blažený muž, jehožto jmě hospodinovo naděje jeho a nevzezřěl v ješutnosti a u pospílenie lstivá. Ps39,6 Mnohé divy učinil si ty, hospodine bože mój, divóm tvým a myšlením tvým nenie, jenž by roven byl tobě. Zvěstoval sem a mluvil sem, rozmnožili sú sě nad čísla. Ps39,7 Ofěry a oběti nerodil si, ale uši skonal si mně. Nebo
