[107]číslo strany tiskuBlah. 285; měten, zmietenie NRada 717 atd.; stsl. mętežь masc. turbatio, slc. matež, stč. mětež, aby nebyl mětež v lidě rkp. XV stol. (Hanuš, Osterspiele 91); v nč. provedeno většinou mat-: matu, mateš, mátli atd., zmatení a změtení atd.; –
pęd-, stsl. pędь palmus; slc. piaď, č. pied, píď; – pęk-, pol. piękny; č. pěkný; slc. odchylkou pekny m. -ä-; – pęst-, stsl. pęstь pugnus; slc. päsť, dial. mor. pasť BartD. 44 (břez.), ṕasť t. 29 (pomor.), pjasc t. 40 (hrozenk.), pěsť t. 7 (zlin.), č. pěst; – pęt-, stsl. pętь quinque; č. pátý, pátek, pater, paterý, patnáct, pa(t)- desát; pět z předhistor. ṕatь (v. § 95,4); pėtka, pítka z pietka; mor. pjatý, pjatek BartD. 40 (hrozenk.) a j., slc. piatý, piatok, pätorý, pätnásť, pädesiat, päť, pätka, piatka; v patnáct, padesát přehláska nepronikla, poněvadž bývalé tu -ь (ṕatьn-, ṕatьd-) bez náhrady zaniklo; totéž bylo v stč. patset, (býv. ṕatь-sъtъ): patczet mzhóv AlxH. 4, 22, mzhóv patſet AlxV. 1277, patſet člověkóv Pass. 344, patſetkrat t. 301; k patnáct, patdesát, patset byly příslušné pády jiné: gen. pėti-náct, pėti-dsát, pěti-set atd.; z toho vzniklo jednak patnáct, pa(t)desát gen. -i atd., jednak pět-set gen. pětiset atd.; –
pęt-, stsl. pęta calx, č. pata, mor. hroz. pjata BartD. 40 atd., slc. päta; -pętь, stsl. opętь, vъspętь retro, retrorsum, slc. opäť nazpiatok, č. opět, zpět, nazpátek (z –pęt kъ); –
plęs-, stsl. plęsati saltare; č. plésati; slc. plesať, vlivem českým; – pręd-, stsl. pręda, pręsti nere; stč. praes. přadu, přědeš atd., impt. přěď part. přada, přadl, přědli atd., lilie nedělají ani przadu Koř. Mat. 6,
28, předeš jako vřes Smil. přísl. Výb. 1, 841, przaducze AlxH. 11, 39, przadl Hod. 81ᵃ, (ženy) naprzadly postavcóv Ol. Ex. 35, 25; inf. slc. priasť, č. přiesti, přísti; v nč. střídá se přad- a před-, příd- bez pravidla: přadu přadeš i předu předeš atd., part. přadl, přadli, chod. příd, přídli, atd.; – slc. priadza, mor. přaza BartD. 7 (zlin.), č. přiezě, příze stsl. pręžda; – přástva, na tu přístvu Suš. 767 (zášov.); slc. praslica č. přěslice, přeslice stsl. pręslica fusus; přadlí, přadlena, předlena Kotsm. 7 (doudl.); přadeno, předeno Btcha. 458 (dol.-beč.), stč. przedeno, przedeno Veleš., stsl. prędeno netum; –
pręg-, stsl. pręgą, pręšti intendere; stč. praes. -přahu, -přěžeš atd., neſprzeže-li ſe s ním ChelčP. 54ᵇ, pak-li jě zaprzahu (3. pl.) Pass. 354; impt. -přěz, wypřez woly Háj. 10ᵇ, dvě krávě vprziezteż u vóz Ol. 1. Reg.
6. 7; aor. 3. sg. -přěže, zlý sě se zlým bˇyrzo zzprsiese Jid. 49; inf. -přieci, pochotnějie by bylo milostí jako jhem ſprzijeczy ſie s Kristem, nežli ſye milostí ſprzijeczy s tiemto světem Štít. ř. 98ᵇ; part. -přáhl -přiehli, kdyby przyprzahl ſye k ňemu Štít. ř. 100ᵃ, ješto sú ſye ſprzyehly s tiemto světem t. 99ᵇ; -přáh -přiehši, mečě na ně oprzyehſſe Pass. 626; -přěžen, ſprzyezenu býti Štít. v. 99ᵇ; – -přáhati, jho ješto s ním ſprſahaa Štít. ř.
![[107]číslo strany tisku](/moduly/literatura/obrazy/GbHistMluvnI/00119.jpg){kind=link}