a držěti bude mě pravicě tvá. Ps138,11 I řekl sem: „Snad temnosti potlačie mě a noc osviecenie mé v rozkošech mých.“ Ps138,12 Nebo temnosti neomračie sě ot tebe a noc jako den osvietí sě, jako temnosti jejie, takež i světlosti jejie. Ps138,13 Nebo ty obsědl si ledvie mé, přijal si mě z těla mateře mé. Ps138,14 Zpoviedati sě budu tobě, nebo hrozně velebný si, divná diela tvá a dušě má pozná velmi. Ps138,15 Nejsú skryta usta má přěd tebú, jež si učinil v skryťú, a podstava má v najdolejších zemských. Ps138,16 Neskonánie mé viděle sta oči tvoji a v knihách tvých všickni napsáni budú. Dnové stvořeni budú a ijeden v nich. Ps138,17 Ale mně počstivi sú přietelé tvoji, bože, velmi posilněna jest šlechetnost jich. Ps138,18 Zečtu jě, na piesek rozmnoženi budú. Vstal sem a ješče sem s tobú. Ps138,19 Ač ztepeš, bože, hřiešníky, mužie krví, otchylte sě ote mne, Ps138,20 nebo diete u myšleňú: „Přijměte v jěšutnosti města svá.“ Ps138,21 Nebo jížto sú nenáviděli tebe, hospodine, nenáviděl sem jich a nad nepřátely tvými hynul sem. Ps138,22 Skonanú nenávisťú nenáviděl sem jich, nepřietelé učiněni sú mi. Ps138,23 Pokus mne, hospodine, a vzvez srdce mé, vzotěž mne a poznaj stezky mé. Ps138,24 A viz, jest li cěsta zlosti ve mně, a vyveď mě na cěstu věčnú.
Žalm Davidóv CXXXIX.
Ps139,1 Ps139,2 Vyprosť mě, hospodine, ot člověka zlého, ot mužě zlostivého vyprosť mě. Ps139,3 Jižto mysléchu zlosti v srdcu, cělý den ustavováchu bojě. Ps139,4 Ostřili sú jazyky své jako hadové, jěd aspidový, hadu ľútého, pod jich rty. Ps139,5 Ostřěz mě, hospodine, z ruky hřiešného a ot ľudí zlostivých vyprosť mě. Jižto sú myslili potlačiti chod mój, Ps139,6 skryli sú pyšní osidlo mně. A povraz zprostřěli sú v osidlo, podlé
