Jan z Stráže a Jindřich z Lipé) i páchnúti jim (Švábům) nedadiesta DalJ. 97; mníškové (postíce se) masa i jmenovati nechtiechu t. 37; Vršovici to (mučení svých přátel) vidiechu, i přinduviti sě nesmiechu t. 48; jeho (proradci) Ježíš jmenovati i nechtěl Pass. 286 atp.
Zápor v příkladech těchto jest způsobu I; nč. položili bychom za něj častěji způsob III: nijeden se nevrátil, nerozuměla řeči ani za vlas, ani člověka tam nebylo, neulevím ani kroše, masa nechtěli ani jmenovati atd. Podle toho pak patři sem také obvyklé nyní výrazy sesilovací: ani na krok, ani za mák, ani zbla atp., výrazy hojné a rozmanité. Podobně ve slovanských jazycích jiných; o tom v. Mikl. Xeg. 361 – 365 a Synt. 193–195, kde spolu ukázány jsou hojné analogie z jazyků jiných.
392. Žádný, žádúci; i kto atp.
1. Význam stč. žádný jest desiderabilis, optatus, quilibet. Na př.: práva žádnějše nad zlato desiderabilia ŽWittb. 18, 11.; dám tobě zemi žádnú desiderabilem Pror. Jer. 3, 19; všecky žádné věci naše omnia desiderabilia nostra t. Isa. 61, 11; žádný synu LAl. e; žádný mistře Mast. 207; pastýři to dietě žádné ohlédachu ML. 46ᵃ: jiej (Marii) svět žáden nenie Hrad. 31ᵇ; (lhář) hoří jest než i žádný zloděj quilibet maleficus Alb. 23; múdrost jest dražši než i žádné zbožie tamt. atp.
Týž význam má také žádúci; na př.: země žádúcie terra desiderabilis ŽWittb. 102, 21; anjelský král u žádúcí Mast. 230; uzřiu syna žádúcieho LAl. e.
2. Žádný, žádúci béře se k sesílení záporu, a to ve způsobu I a III.
Ve způsobu I, s vytýkavým i, i žádný. Na př.: i žádný nemóž otpustiti hřiechóv Alb. 49ᵃ = doslovně: et quilibet non potest dimittere peccata; v i žádný nemóž et quilibet non potest je zápor silnější, nežli na př. ve větě, která by se sem náhradou položiti mohla: člověk nemóž; i žádný nebude záviděti Alb. 82a; aby i žádný do božie sě milosti nenerozpakoval Pass. 125; nemá se i žádný tak poddati práci, by… Štít. uč. 52a; i za žádného nepojdu muže Kat. 20; aby i žádnému neškodil Alb. 30a; jich (kol na mučidle) i žádúcé póla pohromadě neosta Kat. 162; i žádúciej odpěry nemohl jmieti t. 126; aby též panny nedávala i žádúciemu jinému t. 12.
Ve způsobu III. Na př.: (ty) neměl by nade mnú ni žádné moci, by ť nebylo se svrchku dáno ML. 103b; vietr, jehož ni žádný nevidí Apoll. 150b atd.; v jazyce starším zřídka, v pozdějším často.
I žádný znamená doslovně = et desideratus, et quilibet, nižádný pak = nec desideratus, nec quilibet, ne ullus quidem; ale ne ullus quidem je pro skutečnost tolikéž co nullus, nemo, a proto nižádný znamená dále nullus, nemo. Dále pak věty i žádný nevie (způsobu I) a ni-žádný nevie
