210. Zájmeno sám.
1. Zájmeno sám není touž měrou ukazovací, jako sь, tъ a onъ, nýbrž kloní se svým významem namnoze ke jménům přídavným.
Význam jest několikerý.
2. Spojeno s jinými zájmeny a jmény vytýká a vynáší jejich význam. Na př.:
sám k sobě přijda GestaBř. 6ᵇ; jala sě sama v sobě mysliti t. 10ᵇ; k sobě sama řekla t. 95ᵇ; jenž má sě sám súditi t. 12ᵃ; k ňemu samému ante ipsum ŽWittb. 141, 3; aby zučil kniežata jako sám sebe semet ipsum t. 104, 22; to samé jejie škoda jest VšehK. 150; skrzě mě samého Pror. 35ᵃ; oslav mě u tebe samoho EvZimn. 38; když jsú zemané zředěli v zemi, ta sama řiedkost lidí odjala jest všelikú mýlku VšehK. 102ᵃ; jakž oněm vzkopal jámu, tak tudiež upadl v ňu samu AlxH. 7, 19; ve mně samém chředne duše má Kladr. Job. 30, 16; přěd samiem mnú Modl. 43ᵃ; řechu židové k sobě saměm EvZimn. 36; licoměrníci řechu k sobě saměm t. 40; čas jimi samými uložený VšehK. 238ᵇ; byl mezi nimi samými spor Pal. 5, 1, 173;
náměstek samoho Krista Štít. ř. 88ᵃ; jste samiem bohem kleti ML. 41ᵃ; tak sě onen piesek kalí mútě sě vniž moře samo AlxV. 2179; až k samému oltáři Hrad. 70ᵇ; boj na samém břězě vzěchu AlxV. 1827; v samém čele táhniechu vóz osm koní AlxH. 2, 4; král se velblúda hodi v samé hrudi AlxB. 2, 42; u samé hlavy jemu (ucho) ustřiže (Petr Malchovi) Vít. 48ᵃ; když budeš žieti sěnie, nepřižňeš až do samé země Ol. Lev. 19, 9; vedlé samých těch dveří Lobk. 122ᵇ; na lodí až pod samú pevnost plauli Vrat. Jg.; na samý konec, na samém kraji, u samých dveří Us.; nad samým hrobem stojí Vel. Jg.;
přišel jsem domů samý večer Us.; celý den až v samý večer čekali Vrat. Jg.; vrátil se až samé ráno Us.; odešel až samé poledne Us.
Sesiluje se v jeden sám; na př.: muož dskami, ano jedniem samým zápisem ukázáno býti VšehK. 205ᵃ; ješto (zvuole) ač některé z nich žádného samého jednoho nejsú, však vuobec jsú t. 205ᵇ.
V tom případě mívá i význam stupňovací; na př. na kraji – stupňováno: na samém kraji atp. (v. § 412 č. 16).
3. Sám znamená tolik, co samoten, jeden; na př.:
když sva chodila po sadu sama Pror. Dan. 13, 36; nelze by nám vyjíti bylo saměm bez podpory Štít. ř. 153ᵃ; žádného neuzřěchu jediné samoho Ježíše EvZimn. 20; ani všěm (vdovám) slušie bývati saměm, donidž jsú mlády Štít. uč. 50ᵃ; samo město Vratislav nechtělo se na jeho (Jiříkovy) přísahy obrátiti Hilar. 3ᵇ; jsem sám doma Us.
V kompositech: samovládce, samovláda, samomluvenie soliloquium, samobydlný solitarius atp.
