103, 32; dotkni hory i vzkúřie sě t. 143, 5; dotkni hor ŽKlem. tamt., ŽPod. t.; dotkni hor, ať jich podmolóv k vrchóm vzkúřé sě lehkosti Kat. v. 1913; v svátého Jana húni šípi tčiechu, kniežěcieho těla (Jaromíra nedotkniechu DalC. 34; pak-li kto dotkne zabitého člověka tetigerit Mus. Num. 19, 16; (Ježíš) dotče očí jich tetigit Koř. Mat. 9, 29; (Ježíš) i slyšal i okúšal i dotýkal HusPost. 16b; jenž dotýká hor tangit montes ŽKlem. 103, 32; vrch jeho dotýkáše nebe tangens coelum Kladr. Gen. 28, 12; neroďte dotýkati pomazancóv mých nolite tangere christos meos ŽPod. 104, 15; dotkne sě hory tamt. 103, 32; kteráž (dušě) sě dotkne cožkoli z toho tetigerit Mus. Num. 19, 22; dotče sě nosidl Koř. Luk. 7, 14; i chtiechu jej (poslové Přemysla) inhed vzieti, a jakož sě jeho dotkú, Přěmysl vdruži v zemi otku DalC. 5; ktož jie (smoly) sě dotýká Kruml. 157b; smoly se dotýkajíc ŠtítMus. 3ᵃ; dotýkají sě těla Alb. 93b; nedotýkaj sě mne Chir. 324ᵃ; nč. dotknouti se, dotýkati se; –
narodil sě – jest narozen, bez sě, a pod. opilý, umytý; módliti sě, zjěviti se… – modlenie, zjěvenie…, v. § 202 č. 4 c; di, omyj EvVíd. Jan 9, 7 m. omyj sě atp., v. tamt. č. 4 e.
b) Passivum.
355. 1. Passivum vyjadřuje se výrazy opsanými, a to z příčestí minulého trpného a slovesa býti (n. bývati). Výrazy ty jsou:
praes. jsem chválen, jsem pochválen atd. Na př.: huben učiňen jsem ŽWittb. 37, 7; ve všem s’ uslyšána Hrad. 121b: a je póhon stracen Rožmb. 37; vy cná mužě, ješto sta v kniežěcích dvořiech vzchována Pass. 283; dáně sta dvě holúbátcě Vít. 22b; smy tvú svatů mocí za(ž)ženi Pass. 351; ktož ste pozváni AlxV. 1486 atd., stč. i nč. – V osobách třetích bývá sloveso pomocné vynecháno, zvláště ve větách vedlejších; na př.: komuž poručeno komorníky vydávati Rožmb. 101; učiněna mi škoda t. 226; prošeno mne i mého otcě Hrad. 128a; tu přěd ciesařem oba postavena Pass. 383; uzřěl, ano nebesa otevřěna t. 453; (Alexander) uzřě, že země porobena, všeho dobrého zbavena AlxV. 166; přěde mnú všě mé nedostatky napsány Pass. 381.
imperf. biech nesen atd. Na př.: slepá žena bieše přěde ň přivedena Hrad. 13ᵃ; orlice, jež bieše chytře vymyšlena AlxV. 1248; dietě nebieše na svět posláno Vít. 21b; ti biechu po všěch zemiech rozesláni Vít. 35b; budiech nesen, s významem opakovacím: nebudiech uhaňen con confundebar ŽPod. 118, 46; kterýž nemocný najprvé sě u vodu utekl, ten uzdraven budieše Krist. 64ᵃ; kteří sě kolivěk dotkniechu, spaseni budiechu (budeyechu) Mat. Rozb. 742.
aor. bych nesen atd. Na př.: i nebych pohaněn ŽWittb. 118, 46; ten člověk by uzdraven a všie své nemoci zbaven Hrad. 22ᵇ; když by
