movi) domek postaviti před městem, neb pro mú nemoc (Tristramovu) ukrutnú nikdež nemohu ostati v domu Trist. 35.
108. Závislá věta tázací (nepřímá otázka).
1. Otázka samostatná jest věta hlavní; o ní viz § 67. Otázka může však býti také podřízena větě jiné, a to jest tázací věta závislá. Na př. tázací věta samostatná: „Kolik je hodin?“, závislá: „Pověz mi, kolik je hodin“; – samostatná: „Kolik je soustav slunečných?“, závislá: „Nevíme, kolik je soustav slunečných“.
2. Tázací věta závislá může býti podmětem, nebo předmětem, nebo doplňkem, nebo přívlastkem své věty řídicí, a tedy větou podmětnou, předmětnou, doplňkovou nebo přívlastkovou. Na př. závislá věta tázací jest větou podmětnou v souvětí: „kolik je soustav slunečných, není nám známo“; – jest větou předmětnou v souvětí: „kolik je soustav slunečných, nevíme“; – jest větou doplňkovou v souvětí: „otázka jest, kolik je soustav slunečných“; – jest větou přívlastkovou v souvětí: „otázka, kolik je soustav slunečných, zajímá naši mysl“.
3. Tázací věta závislá uvozuje se vždycky nějakým slovem tázacím.
a) Když obsahuje otázku věcnou (viz § 67 č. 2), má tázací věta závislá totéž slovo tázací (t. tázací zájmeno nebo tázací příslovce), jako otázka samostatná. Na př. (příklady stejné jako na místě právě udaném, táhnoucí se k větě oznamovací „náš soused prodal dům...“)
v otázce samostatné | v tázací větě závislé |
Kdo prodal dům? | Nevím, kdo prodal dům; |
Který soused prodal dům? | Nevím, který soused prodal dům; |
Kdy prodal soused dům? | Nevím, kdy soused prodal dům; atd. |
b) Když závislá věta tázací obsahuje otázku zjišťovací (viz § 67 č. 2), uvozuje se tázacím slovcem -li, zda-li, zda (m. zda-li). Člen, o jehož jistotu jde, má důraz a tázací -li připíná se k němu. Na př.
v otázce samostatné | v tázací větě závislé |
Náš soused prodal dům? | Nevím, zda-li náš soused prodal dům; |
Nevím, prodal-li náš soused dům…; | |
Nevím, náš-li soused prodal dům… atd. |
109. Perioda.
1. Perioda (obvětí) je souvětí dvoučlenné, jehož členové oba jsou více méně složení a souměrní.
Nejčastěji bývá perioda souvětí podřadné, kde člen první (předvětí) je podřízen druhému (závětí); ale také bývají oba členové složeni souřadně.
