a já uslyšav její plačtivý hlas, hnula sě ve mně všěcka třěva velikým litováním Kruml. 417b; by ižádný nepochybil (nepochyboval)…, tělo matky Marie do nebes neseno byvše ML. 37b; takž o tom mluvivše (oni) mnoho, Bessus vece AlxBM. 1ᵃ; král uzřěv to, otstúpi ho všě nádějě AlxV. 1429; zatiem bliz odtud přěpluvše, jeden malý ostrovec sě ukázal Pass. 338; Roboam byv modlářem učiňen, dopustil naň Bůh Susaka, kterýž atd. Har. 1, 218 atd., často v Har.; přijevše (my) večer domů, potom já šel večeřet PalZáp. 220; byvše oni vždy horlivi ve službě krále Vladislava, není pochyby, že chtěli zmocniti se hlavního města Pal. 4, 1, 22; tu jakž žádala, na zemi popelem posuvše položena Pass. 381; slušie potkati medvedici zlapavše jejie šťence Ol. Prov. 17, 12; ty, již biechu zbiti Hřeci, znesše král rozkáza sžéci AlxH. 2b; kteří biechu zbiti Řěci, skladše král káza jě sežéci AlxV. 2000; tehda jiej (Margaretě) káza Olibrius rucě svázavše, provaz přěs hřadu převrhše, vztáhnúc brzcě dolóv spúščěti Pass. 320; Pilát káza Ježíše obnaživše k slúpu přivázati t. 200; Publius káza (dva syny) rozličně umučivše přěd jejie (matky) očima zbíti t. 285; patron vzav k sobě mne a jiné na bárku pluli sme Lobk. 155b; všedše tam, několik kročejuov na pravé ruce jest kaplička t. 90ᵇ; odtud zase vyšedše, na levé ruce několik kročejí jest opět jiná kapla t. 100b; –
byvše živu umřieti jest, t. j. participium jest při infinitivu. Na př.: byvše živu umřieti ť jest ŠtítV. 8; byvše živu i umřieti (jest) Vít. 32ᵃ; bude ť hodno chvály, v těle byvše i přemoci žádost těla t. 9; věz, že ť sě čas blíží k tomu, hodovavše jíti k domu, jědše dáti mísu druhu Jid. 141; nenie slušné, dlúho dlivše pokáním pak dosti pokánie neučiniti ŠtítV. 130; dobře-liž jest, odřěkše sě na diábla i zrušiti ten slib bohu? t. 182; že by lépe bylo nepoznati pravdy, než přijemše ji i jíti zase Štít. uč. 75ᵃ; (ženě podávené) právo, opověděti jmajíc kirvavý šlojieř a úplet jeden rozpletše i rozmetavše prameny (t. úpletu, copu) i řéci: opoviedaji, že sem podávena Rožmb. 228; (matka) na skále sedieci počě mysliti, bylo-li by hořem utopíti, svá milá syna ztrativši Pass. 287; –
vizu jej umřevše, nalezl jsem jej umřevše atp. (po slovesích vidění, slyšení, znamenání…), t. j. participium se táhne k akkusativu věty se slovesem fmitním. Na př.: viděch zhynuvše jěd jeho Marg. 365; vida spasitele tak pokorně bydlevše Krist. Rozb. 733; vida ji porodivše a čistú děvkú ostávše Pass. 52; pop viděl by trudovatinu nerostše non crevisse Ol. Lev. 14, 48; uzřiš-li vola neb osla padše cecidisse t. Deut. 22, 4; (Aron) uzřě ji trudovatěvše perfusam leprā t. Num. 12, 10; kniežata čijíce římského krále přišedše, penězi jeho ukojili Pulk. 98a; (sv. Martin) jednoho člověka beze křstu umřevše nalezl Pass. 584; té noci otcě jejie umřěvše nalezli t. 349; (Aaron) druhý den naleze prokvetše huol Ol. Num. 17, 8; viemy buoha z mrtvých vstávše scimus surrexisse HymnOpav. 50a; –
