4. Participium perf. act. -ъs.
368. Má tvar jmenný, a to jen v nom., nes, nesši, nesše atpod., a tvar složený, nesší, nosivší.
Tvar složený vyskýtá se jenom v nové češtině spisovné šťastným napodobením slovanštiny ostatní, kde tvary takové jsou, zvláště ruštiny; na př.: (milec drahocenný) byvší oblíben od té ženy A. Marek (v básni »Kajícná« 1814, v. Jakubec. Ant. Marek 161); rodičů nepomyslivších Květy 1834, 128; úkazem objevivším úlohu t. 255; vrátivší se majitelé Pal. 3, 2, 374; poslové od krále Kazimíra přišedší t. 4, 2, 569; při zmáhavších se půtkách t. 386; hrad naleževší rodu (Slavníkovu) TomP. 1, 37; všemi v té krajině stávavšími t. 32; snáze jest nemíti neměvšímu než pozbyvšímu Čelak.; Bavorům do Čech vpadším Jg. (Zikm. Skl. 679); pocházela z rodiny měvší takové přesvědčení náboženské JirásSp. 2, 21.
V jazyku obecném participium toto zaniklo a drží se jen ve spisovném.
2. Význam jeho.
a) Co do dějového rodu jest významu činného; na př. nes = (jenž) nesl, přines = (jenž) přinesl, trpěv = (jenž) trpěl atd.
b) Co do času znamená:
děj minulý, předcházející před dějem minulým, nebo přítomným, nebo budoucím, leh chtieše pospati, trpí muku nezaviniv, uslyšav múdrý řěč múdrú múdřějí bude atp. Na př.: Ježiúš skončav svú modlitvu k svým sě apostolóm vráti Hrad. 80b; tehdy vzemše radu kúpichu jedno pole t. 88b; přiběhše židové počěchu volati t. 80b; ona přiskočivši k ňemu (žena k muži) i výtrže kostky jemu t. 126ᵃ; bohatec leh i chtieše pospati t. 141b; (Josef a Maria) ty hody čsně slavivše a do koncě otpravivže k Nazaretu sě vrátichu t. 71b; odvedv své mlazšie řekl jim Štít. ř. 117a; takž ta chvíle byvši minu AlxB. 5, 10; ta noc byvši hi otjide AlxBM. 5, 22; ten den opět byv hi minu t. 6, 39; vece Daniel zasmiev sě dixit arridens Pror. Dan. 4, 16; oni uzřěvše divili sú ť sě videntes ŽWittb. 47, 6; povirhše mě nynie obklíčili mě proicientes circumdederunt t. 16, 11 ; jáz neslyšiech a neotvořiv úst svých non aperiens t. 37, 14; dcery siónské chodily vzdvihše hrdla Štít. ř. 91b; ten k nám přišel skrze pannu, byv v svátém životě jejie ŠtítV. 9; že pokánie… učinivši, věč všeho nechavši, kochala sě v hospodinu t. 36; a Dobeš, lek sě toho, vece t. 42; však své ženy obyčeje přijem sě ztratil boží milost t. 44; tu odvedše ji u věrné milosti tomu ji učili t. 61; když Kristus trpěv umřel t. 175; (sv. Augustin) ale napadv knihy kacieřóv Manicheóv, …podržal sě jich bludu t. 291; ta hubená zvěř ten dar boží obrátila k horšiemu svému, v závist
