Zbytek aoristu je bych, přešlý ve význam kondicionálu, pak vece v jazyku biblickém (= řekl jest, pravil jest).
Oboje tvary nahrazují se perfektem.
345. Perfektum.
1. Perfektum je slovesný výraz složitý, utvořený ze slovesa pomocného jsem a participia -lъ; na př. nesl jsem, přinesl jsem (v. Histor. Ml. III, 2², 421 sl.).
2. Perfektum stč. znamenalo děj v minulosti ukončený. Na př.:
nechci tobě ni jinému, nebo sem slíbila býti v čistotě až do mé smrti Hrad. 102ᵃ; třetie jejie radost byla, když jest syna porodila t. 67ᵃ; (Ježíš) takto k těm zástupóm mluvieše: vyšli jste proti mně jako proti zlodějovi … t. 82ᵃ; zjevili mi sě anděli, ale neviem, co jsú chtěli t. 39ᵇ; Pavel dat jest zeḿu List. Litoměř.; Vlach dal jest t.; to sú mi bohové neučinili Pass. 21; nediv se, Kristofoře, nebo netolik veš svět, ale toho, jenžto veš svět stvořil, na sobě s’ nesl t. 360; my královi diemy, ež smy tebe nikdie nalésti(!) nemohli t. 361; vyšli smy z otcě jednoho DalC. 41; já a ty (praví lotr lotru) zaslúžila sva toho ML. 105ᵇ; koleně moji umdele sta ŽKlem. 108, 24; (oba) posly vzala Rožmb. 288.
3. Perfektum přejímá úkol aoristu a imperfekta, zvláště když tyto hynou. Poučné jsou o tom zvláště texty parallelní, kde jeden má aor. n. impf., druhý pf., a texty staré, kde ve stejné platnosti jest pf. a aor. Na př.:
v níž ležala jich svatyně AlxH. 1ᵇ (opis starší) – v niež ležéše jich svacině AlxV. 1219 (opis mladší, ale z předlohy starožitnější); dievky bratřiú poznachu a na ně silně volachu DalJ. 15 z rkp. V, L a j. – dievky bratřiú poznaly … volaly rkp. C; nebo biechu jich hlúpi nravi DalJ. 16 z rkp. L, Z, Ff. – … byli … rkp. C; (sv. Prokop) klášterského nic neužíváše, jedno což svýma rukama vyděláše; tiem sě krmil i odieval a chudým sčedřě udielal Hrad. 16ᵇ; – (sv. Prokop) klášterského nic je nežil, jedno co svýma rukama vydělal, toho ješče chudým udielal t. 10ᵃ; král Oetes jměl poklad zlata převeliký Troj. 9 (m. impf.); mnozí vydávali sú se na to nebezpečenstvie t. (též); kterýžto přemnoho rekovstvie divného ukazoval t. 13 (též); město, kteréž slulo Jakonšteš t. 22 (též); tu Jazon slíbil i přisáhl zachovati všecko, což jest (Medea) propověděla t. 40 (m. aor.).
4. Perfektum nč. má význam rozsáhlejší, znamená jen minulost: perfektum sloves nedokonavých znamená děj v čase minulém trvající, na př.: trpěli jsme hlad a žízeň, – perfektum sloves dokonavých pak děj v minulosti ukončený, na př.: Jidáš stal se zrádcem, Kain zabil Abele.
5. Perfektum bývá za imperativ; na př.: vzal to ďas! Us.; šel sem! (k dětem, hypokorist.) t. Srovn. § 350 č. 5.
6. Perfektum mívá význam kondicionálu; na př.: koupil jsem ten dům, kdybych byl měl peníze Us. Srovn. § 349 č. 4.
