(místo žádaného: stanieše…, budieše DalV. t.); tu s nimi (dievky s mužmi) krásné panny vsadiechu DalC. 12 – posadichu DalJLVFf. – zsadichu DalP.; to mnozí slepí uslyševše k sv. Vavřinci diechu, jimžto všěm zrak navracováše a jě na pravú vieru obrátil Pass. 428.
342. Aorist.
1. Aorist jest v češtině a ve slovanštině vůbec tvarem dvojí: silný, na př. jid jide…, a slabý, na př. jidech jide …, u významu však není rozdílu žádného.
2. Vyslovuje děj prostě jako minulý, t. j. bez vytýkání vlastnosti nějaké jiné.
Vedle minulosti rozlišuje se ovšem imperfektivnost a perfektivnost, na př. nesech a přinesech, ale tento význam vyjádřen jest slovesným kmenem, nikoli tvarem aoristovým.
3. Dokladů jest v době staré mnoho; na př.: kdyže (Alexander) na vojnu sě zdviže, všě sě řěcká země vzhrozi AlxV. 406; (Alexander) káza uzel rozvázati i poče ten mák zobati t. 1058; (Alexander) když sebra voje, chtě zvěděti, lida co je, spudi všě v jednu ohradu…, čite z jitra až do noci, však nezvědě všie své moci t. 1106 sl.; když to dietě (Krista) Kristofor přěs vodu ponese, počě vody přibývali a to dietě počě velmi těžko býti Pass. 360 (ponese o ději současném; pojato aoristově).
343. Imperfektum.
Imperfektum vyslovuje děj v minulosti trvající nebo opakovaný.
I. Imperfektum slovesa nedokonavého vyjadřuje děj jakožto a) v minulosti trvací, nebo b) v minulosti trvací a spolu opakovaný.
Příklady k a): když sediechom nad hrnci masa a jědiechom chléb sedebamus ... comedebamus Ol. Ex. 16, 3; ta (dcera) mřieše moriebatur Koř. Luk. 8, 42; (Alexander) otčíka juž nejmějéše, matky také nevidieše, jedno mieše mistra svého AlxV. 124 sl.; již země u porobě stáše a za moře dan dáváše, neb ten (Alexander) bieše ješťe dietě t. 149 sl.; přěd starými těmi Aristotiles sedieše, jenž tehdy králév mistr bieše t. 351; (Alexander) na vše strany vidieše, kdežto vína, žita ktviechu, kdež která loviště biechu t. 686 sl.; (král Filip) posla ženu v jiné bydlo, a ten, jenž ji provodieše, Pauzonias tak slovieše t. 98; (lotr) jelikož jeho (Krista) mrúce vidieše, za pravého člověka jej jmějieše, a jelikož proséše, aby na ň pomněl, v tom jeho božstvie poznáváše Hod. 49ᵃ; sv. Klimenta mátě dělati nemožieše, jež v sobě v žalosti rucě zhryzla bieše Pass. 287; ta rytieře prosiešta sv. Petra, aby z města postúpil t. 298; sv. Alexius přěd kostelem sědaje almužny bráše t. 324; k městu, jemuž Tyrus diechu AlxV. 2007 (dieti = impftivum); k městu, jemuž Iskon diechu t. 1372; Faros jednomu jmě bieše. druhý Elifar slovieše AlxB. 3, 31: toho (bratra
