poče sě tomu divili AlxV. 1016; když to Darius vzvědě, ottuši srdci svému, že sě lak bieše stalo zlému t. 1991; neb jakož zděli běchu, takúž otplatu vzěchu t. 501: tu jej ten potka, jehož bieše viďal ve sně t. 918; kázal jej (ciesař křesťana) v rytieřové rúcho. jako někda chodil bieše, obléci Pass. 436; tak sě zdáše, by v ty časy všecky sě skály zbořily, taký biechu křik stvořili, taký dieše zvuk pod zořě, vňuž by sě třásl svět i moře, tak sě by vypravil hirdě, všú věcú, silně i tvirdě AlxH. 1, 38 sl.; (biskup Gebhard) rozlíčil jest, kterak biskupstvie moravské s pražským bylo jest spojeno a kterak Benedicht papež na potvrzenie tomu ujednání listy své papežské dat jest byl Pulk. 60b; Jitka, ješto za krále uherského byla sě vdala, umřela jest PulkL. kap. 37; když byl vyšel zástup, všel jest (Ježíš) ChelčP. 267b; neb sem nalezl ovci, kteráž byla zahynula t. 177ᵃ a tak často zde.
Někdy děj druhý B vyjádřen není, ale domyslí se ze souvislosti. Na př.:
když Maria slyšě své jmě – neb tak bieše navykl jie zváti mistr jejie –, poči inhed vláščí sladkost Hrad. 47ᵃ (t. j.: tak, jako ji té chvíle pojmenoval, tak bieše navykl); kdvž král tady (míšeňskou vsí) jedieše, tak sedláci té vsi dva pány jeho byli jsú zahubili Pulk. 62ᵃ (plsqpf. jest zde naproti ději minulému, který z dálejška se rozumí, nikoli naproti impf. jedieše, jež je současné se zahubili); v tu dobu král z Macedonie pobodl bieše svého koně AlxB. 2, 29; jiuž biechu pominuli časi jednoho měsiece, až ten (kormidelník) zběže… AlxV. 559; všěm bě strachy srdce znylo t. 489; Čechové (v Miláně) najlepšie klenoty vzěchu; ješče stojí na hradě u sv. Víta noha sviecnová, pravie, by byla Šalamúnova; tu sú byli Mediolaněné z Jeruzalema vzěli, když sú byli s Titem a Vespezianem na židy jěli DalC. 47; nebo sú zákonníci přikázaní vydali, aby… ChelčP. 158b.
3. Plusquamperfektum znamená někdy děj v minulosti dokonaný, bez přirovnáni s dějem minulým jiným pozdějším (tedy totéž, co vyjadřuje perfektum), nebo děj prostě minulý (tedy totéž, co vyjadřuje aorist). Někdy je v tom snad význam minulosti poměrně daleké. Na př.:
jáz to mieni, že sú proto přísli byli, by tvé bolesti umnili Hrad. 32ᵃ; obratťe, židové, váš súd!, zlý ste byli potaz vzěli t. 51ᵃ; učiní král nebeský takeže, jako král světský jeden učinil byl opilci nesmiernému t. 95a; psal sem byl vám ŠtítV. 55; aby (diábel) nezavedl nás v jiné bobonky, jako byl někdy pohanstvo zavedl ŠtítOpat. 237b; také mají sě (kniežata, páni…) postaviti, aby česká řeč nehynula…; protož svaté paměti Karel ciesař, král český, přikázal jest byl Pražanem, aby své děti česky učili a na rádném domu aby česky mluvili a žalovali HusE. 1, 133; né, byl mi jeden žák dal listy, které psala jemu jeptiška atd. t. 1, 259; –
