Někdy bývá tu aor.; na př.: král nesmě Čechov u potřěbu přivinúti DalC. 102; múdřější toho učiniti nedachu DalC. 47; toho učiniti nerodichu t. 31 (rkpis. Ff.: nerodiechu). V. dále v č. V a v § 397 č. 2.
IV. V několika příkladech má imperfektum význam kondicionálu minulého. Jsou mi známy tyto příklady: tu pan Jan z Strážě po nepřieteléch jědieše a ovšem po nich v hrad vendieše, by byl s ním most u přiekop neleťal DalJ. 104; Božějóv syn do lesa běžieše a již ovšem utečieše, ale sukně jej črvená prosoči t. 56; Vítek Ojieřovic … již právě jat bieše, by sě neopravil spieše atd. t. 104; v ten čas bez města budieše, by sě lépe nedomněli a s králem příměřie vzěli AlxV. 2134 a AlxVíd. t.; (Filotu) potka Saracenstva mnoho, v ten čas budieše bez ňeho, by nebylo otcě jeho AlxV. 1632; juž hrad na ztracěňú bieše, by sě byla ciesařovna nedomyslila … takto volati DalH. 39; jedno že zákon tvój myšlenie mé jest, tehdy snad zhniech u pokořě méj ŽWittb. 118, 92 (zhniech asi m. zhyniech); v tu dobu bez nie (Zloby, personif.) bieše, leč by Nečest nepřišla spieše Baw. 34. Srovn. Lfil. 1882, 128.
Ve všech uvedených příkladech vyslovuje imperfektum hlavní věty děj v minulosti podmíněný. Podmíněnost jest vyjádřena v druhé větě, která podmiňovací větu hlavní provází pravidlem jako kondiciální věta vedlejší (by byl most neleťal), zřídka jako věta hlavní, vyjadřující rovněž podmínku (ale sukně jej prosoči = kdyby jej nebyla sukně prozradila). Podmíněností onou dána jest takořka basis pro to, aby imperfektum věty hlavní vtištěno bylo do významu kondicionálního.
Týž výklad hodí se také pro podobné příklady bulh.: az sъ ukъpuvach, ako ne beše vodъ tъ tolkos studena (byl bych se koupal, kdyby nebyla bývala voda tak studená) Kyiak-Cankof Bulg. gramm. 83 a Mikl. 4, 786; brat mi obêduvaše dnes u doma, ako ne beše sъ razbolêl (můj bratr by byl u nás obědval, kdyby nebyl onemocněl) Cank. 108, Mikl. tamt.; – pro luž. imperfektum budźech, buźach ve významu kondicionálním: hluž. hdy by ty tudy by, mój bratr njebudźeše wumrjel si fuisses hic, frater meus non fuisset mortuus Jo. 11, 21, dluž. buźach zgubjony, hluž. budźech pyta, dluž. buźach pyta Mucke 610 sl.; – a také pro lat.: labebar longius, nisi me retinuissem Cic. v Kosinově Lat. gramm. § 580.
V. Výklady uvedené v I–IV hodí se na všechny případy, v nichž se stč. imperfektum vyskýtá.
Mnohdy může býti výklad rozdílný. Na př. imperfektum nepřimluviechu v DalC. 11: některé panie sě k tomu nepřimluviechu, neb tajně…, má svou příčinu buď v negaci, anebo v tom, že vyslovuje děj, který vykoná několik podmětů: několik paní, každá zvláště, se nepřimluvilo.
Často se, vyskýtá imperfektum ve spojení s jistými adverbiálními výrazy, relativy a relativními adverbii (spojkami); na př.: kdež koli
