zapila býti? usquequo ebria eris? Ol. I. Reg I, li; běda, co mi sě chce státi? Hrad. 130b; chce k náma dobrý kupec přijití Mast. 210; při tom, ješto chce skončěti ŠtítE. 309; kdy sě chcevě na trh bráti? Hrad. 124b; chcevě-l̕ jíti v pondělí? t.; co chcemy učiniti? t. 2a; Oldřich počě mluviti: na které chcemy lesy jíti…?, kde chcemy loviti počieti? t. 5b; co chcmy sdieti? t. 74a: kterak chcme učiniti? Mart. 22b; nu, bratří, brzo-li tam (na námluvy) chceme jíti ? Masop. 130; dietky chtie hladem zemřieti Hrad. 124a atp.
d) Složeni se jmám vyskýlá se rovněž jen v usu starším při imperfektivech i perfektivech, jmám nésti, jmám přinésti atp. Význam původní slovesa jmám je = mám, jest mi, soll; jmám umřieti tedy = ich soll sterben. Pošinutím významu původního vznikl význam futura. Na př.: neb jemu buoh vzkázal a řka: připrav sě, zpósob svú věc, máš umřieti, živ nebudeš Pass. 2; Johanko, máš hosti míti, neb sem viděla jíti frejíře tvého Masop. 135; syn člověčí přijíti jmá venturus est EvVíd. Mark. S. 38; vstúpil na nebesa, sedí na pravici a opět přijíti má súdit živé i mrtvé Štít. uč. 10b; ižádný nyma (sic) živ býti Hod. 66b; tvé siemě hostinno má býti v zemi nevlastní peregrinum futurum sit Ol. Gen. 15, 13; divy, kteréžto má učiniti dnes quae facturus est BiblA. Ex. 14, 13; (Kristus) má přijíti, aby súdil ŠtítPař. 23a; má obnoviti všeho světa postavu Pass. 300; věci, ješto přijíti mají Pror. 33a; všichni lidé z mrtvých mají vstáti a mají z svých skutkóv vydati počet ŠtítPař. 22b; nemají škoditi cizie řěči těm, ješto nevinni jsú Pass. 474; ti náději drží, že (kněží) je po smrti z pekla vyprostiti mají svými mšemi ChelčP. 174b.
Pleonasticky ke jmám nésti přidává se budúcí. na př.: (nesmrtelnost), jenžto má býti budúci quae futura est Comest. 6b; (Azael) má býti králem budúcím t. 161a.
e) Perifrase budu nesl vyskýtá se jenom v několika příkladech stč., a to ve významu futura exacta; viz dále v č. 3.
Někdy bývá výraz takový u významu futura prvního. Na př.:
řku-li: neznal sem, budu s vámi selhal ero similis vobis mendax EvSeitst. Jan. 8, 55; dietěte s̕ na bozě žádal, již jeho nebudeš strádal Levšt. 150b; zda s’ neslýchal, ž’ máš umřieti, i budeš pykal Hod. 84b; zlý vezme to, což nezaslúžil, jehož lepší bude n̕ úžil (neužil) AlxB. 8, 43; ta (Anna), jež u velkém smutcě byla, již (nyní, když střetne Jachyma) bude jeho zbyla Levšt. 150b. Srov. pol.: będę kupował = budu kupovali atp.
3. Vedle složitých výrazů zde výše v b)–d) připomínaných jest ještě stč. perifrase budu nesl, budu přinesl atd. U významu futura exacta. Znamená děj, který se dříve stane, než jiný děj budoucí. Na př.:
ač zapomanul budu si oblitus fuero ŽGloss. 136, 5: budu -li v čem poblúdilo, pokořím se (praví tělo) Hod. 81b; shřěší-li v tobě bratr tvój,
