podlé jich viery AlxH. 2, 10; podlé pohan obyčejě AlxV. 1997; podlé ľudského dómysla AlxBM. 5, 24; aby nám neučinil podlé našich hřiechóv Modl. 37ᵇ; ne ze zlosti, ale podlé práva Otc. 296ᵇ; mužie podlé dievčie rady chtiechu v hrad vjíti DalJ. 12; podlé jich rady koronu v zemi vzvoli t. 48; nelze dobře státi obci podlé zemských věcí ŠtítPař. 102ᵃ (= vzhledem k zemským věcem); podlé toho ŽerKat. 139; podlé mého zdáni HolŠternb. 102; – vedlé své vuole Mart. 19ᵃ; pros boha vedlé své viery Otc. 33ᵇ; vedlé domněnie HusPost. 67ᵃ; staň mi sě vedlé slova tvého HusE. 1, 15; v kostele slúžili mši dvoji kněží, jeden vedlé obyčeje římského kostela a druhý vedlé obyčeje řeckého Lobk. 9ᵃ; vedlé miery hříchu Mill. 45ᵇ; (komorník) všecko vyhledá vedlé vyptánie lidí VšehK. 127ᵇ; vedlé obyčeje pohanského Mand. 14ᵇ; vedlé slov tvých vermöge deiner Worte Nejedlý Gr. 295.
V jazyce novém má vedle význam místní, na př. vedle kostela, podle pak přenesený, na př. podle zákona.
d) V jazyku starším mívají obě předložky význam propter; na př.: aby podlé ňeho svój život ztratil GestaKl. 146; hotov sem podlé ňeho umřieti t. 170; – sám také na ten den u desk buď nebo jiného k tomu vedlé zapsánie peněz v registra pošli VšehJ. 236.
e) Kladeno za pádem: bych byl své králevé podlé Pil. c; všichni již mne stojie podlé Kat. 184.
297. Do.)
1. Je předložka prvotná a pojí se s genitivem.
2. Genitiv s do vyslovuje:
a) Směr, kterým děj slovesný se nese, = k čemu, nach etwas zu, hinwärts, versus. Na př.: šed do Řekóv Pulk. 117ᵃ (= k Řekům); jděte do kupcóv a kupte sobě ite ad vendentes EvVíd. Mat. 25, 9; idže do tkača (jde ke tkadlci), do žida Šemb. 56 (opav.); idě do kovala, do ševca, do Pavlička, do stryka, do kupca, do nas, do pana velebneho BartD. 1, 184 (laš., zpravidla); (jde) do Křenkuv, do Klinkovskych t. (frenšt., jen při jm. rodinných); di do stvora t. (pom.), di do čérta t. (zlin.); (Svatopluk) sě do Velehrada vráti DalC. 24 (= směrem k Velehradu; v překl. stněm. gegin Welrad); (Bracislav) do kláštera jěde…, a když Čechy (Čechové) v klášter jdiechu, Jitka skry sě za oltářem t. 42 (= Břetislav jel směrem ke klášteru, a Čechové šli do kláštera, do nitra kláštera); až mě do rovu doprovodie Hrad. 17ᵃ (= k rovu; srov.: k rovu provoditi mrtvého Kruml. 238ᵇ); potoči král posly svojě do Damaška k tomu městu AlxV. 1764; jáz vám (sv. Prokop mnichům německým) ostuzi bydlo sázavské, náhle… ujímajte s rychlostí do Prahy Hrad. 27ᵃ (= ku Praze); tehdy Ježúšě vedú do
