v súdu nemá VšehK. 17ᵃ, = pro svůj úřad, podle svého úřadu; pán obecní dobré chránil dle ouřadu svého (nápis náhrobní z r. 1563, v Sedláčkových Hradech X str. 263). – Z případů takových vyvíjí se význam pozdější dle = vedle, podle, neben, gemäss, secundum, iuxta. Nejstarší toho doklady jsou: dle = penes, iuxta, secundum Rosa 234 a 306; (mé tělo) v chrámě dle dětí mých Jana a Veroniky aby pohřbeno bylo KolDD. 64ᵃ (1681) = podle dětí mých.
Dle = propter v češtině západní a jazyku spisovném zaniklo a nahrazuje se předl. pro (s akk.); nč. spisovné dle jest = iuxta, secundum a nevyskytuje se nikde v jazyku obecném.
V nářečích drží se dle = propter; na př.: dle slovička jedneho ztratila jsem milého Suš. 211; psal mu dle bytu BartD. 2, 287 (česk.); šel tam dle němčiny (= aby se naučil německy) t.; uděa sem to dla teho (proto) t. 1, 187 (laš.); Juraš dla Ondraša přiše preč tamt.
4. Z výrazu mne-dle = pro mne vyvíjí se adverb. mne-dle, mledle, medle = pak, tedy, also, igitur: ba mnedle zda tudyto vlcie chodie? Trist. 262; mledle dopusťte mi Pražsk. Súdc. 12, 5; mluv medle syrsky Br. Isa. 36, 11; ohledej medle tenta quaeso Kom. Jg. Blah. 346 píše: již téměř v zvyk vešlo vypouštění té litery -n-, neb i říká se i píše medle.
5. -dlé, podlé, vedlé.
a) Podlé a vedlé = po-dьlьje a vъ-dьlьje; subst. neutr. -dьlьje souvisí s fem. dьlja. Tedy substantivum v pádu předložkovém ustrnulo ve význam adverb. a odtud skleslo v předložku. Proto pojí se s genit.
b) Vlivem dle ujímá se časem -e, podle, vedle.
c) Význam původní je in longitudinem. Význam přenesený byl v jazyku starším u předložek obou. Na př.:
ješto podlé ohně stáchu Hrad. 84ᵃ; dřěvo, ješto vsazeno jest podlé běhóv vodných ŽWittb. 1, 3; podlé hrobu Hrad. 38ᵃ; podlé oltáře ApŠ. 25; stáchu podlé svého krále AlxV. 344; (Alexander) vzchyti podlé sebe kopie t. 580; by pohřeben podlé své dceře Otc. 77ᵃ; podlé té řěky kóň poteče DalJ. 5; Ctirad podlé panny sě posadi t. 13; pánóv prosi podlé sebe siesti t. 5; podlé tebe iuxta ŽKlem. 5, 6; podlé jeho UmR. 90; (lenost) s mošnú podlé dvoruov chodí Vít. 43ᵃ; podlé jeho rozbili sú stany Ol. Num. 2, 5; podlé ňeho stany rozbili sú t. 2, 12; – vedlé vody ŽKlem. 80, 8; země egyptská leží dlí vedlé Nila Mand. 16ᵃ;
podlé vuole Pror. 3ᵃ; podlé slova božieho t. Jer. 13, 2; nebuď podlé mé vóle, ale podlé tvého chtěnie Hrad. 80ᵃ; podlé člověčstvie smrti sě bojieše, ale podlé božstvie ijednoho strachu nejinějieše t. 79ᵇ; podlé pravdy ŽWittb. 17, 25; podlé křehkosti našie HomOp. 152ᵃ; podlé zákona EvZimn. 8; podlé tvých úst pověděnie Kat. 76; podlé duostojnosti t. 86; podlé práva králevského AlxV. 1012; otplaciž každému podlé skutkóv t. 271;
