jenž k prosbě s. Veroniky obraz tvój v rúchu vtišťený ostaviti ráčil jsi Modl. 17ᵇ; (sluhové) neřku k rozkázaní, ale ku poručení a vezření oka skočie a patřie, co by chtěl pán ŠtítVyš. 13ᵃ; –
k rozumu, k vázě, k měrám podle rozumu atp.: abych vyložil k rozumu čtenie HusPost. 3ᵇ; (pekaři) aby pecny k váze srovnali WintObr. 2, 260; aby k měrám chléby pekli tamt. (z r. 1605); –
k oku (óku) = podle oka, na oko: (jenž) hospodě slúží k óku Jid. 84; slúhy poslušni buďte pánóv…, netolik k oku jim slúžiec Štít. uč. 63ᵇ; ta věc malá, ale k oku pěkná jest Zyg. Zikm. 214; –
nemocný přišel k sobě (srov. je bez sebe, je při sobě).
5. Je k spatření = germanismus: to v každý modlitební knize k spatření jest Seel. 14; podnes k spatření jsou t. 248; dítě nebylo k utišení Us. vulg.
6. Opakuje se: k těm ke všěm Pass. 307; k takým ke všem ChelčP. 11ᵃ; ty věci k jednomu k témuž slušejí Comest. 52ᵃ; kto zle radí k čemu ke zlému Kruml. 254ᵇ; k jeho k veliciej prosbě Pass. 299; k nemilostivému k tomu rytieři t. 307; převelmi jich málo k dobrému přistává k břěhu Brig. 171; k břehu k bezpečnému BrigF. 4ᵇ; k tobě sě vinu (praví Marie Janovi), vniž k mému synu milému, mým milým synem k danému Hrad. 51ᵃ; (Vladislav) k ciesařovu jel k dvoru Pulk. 87ᵃ; Mezek poslal jest posly k ciesařovi k Jindřichovi t. 38ᵃ; (Břěcislav) k svému otci, k Oldřichovi k vévodě českému přijel t. 41ᵇ; Svatopluk poslal jest k Budivojovi, k synu k Hronovu, k muži k velmi lstivému PulkR. 76ᵃ.
301. Kolo, kolem, okolo, vókol.
1. Kolo je akkusativ jména kolo, skleslého v adverbium a braného za předložku.
Hláskovou změnou vzniklo kole z kolo.
Předložka kolo (kole) pojí se s genitivem; na př.: kole mne Suš. 211; Františka pořád kole toho práci měla Kulda 2, 22.
2. Kolem je instrumentál substantiva kolo, skleslý ve výraz příslovečný; na př.: když půjdu kolem.
Béře se za předložku a pojí se s genitivem. Má význam místní: Na př.: kolem sebe. Z významu místního vyvinuly se jiné.
3. O-kolo je akk. téhož jména s předložkou o, skleslý ve výraz příslovečný. Ten se vidí v příkladech: šel jsem okolo (= mimo) Us.; zasmiechu sě všickni okolo stojiece Pass. 292; pokloniv sě všiej okolo bratří oči sobě rúšicí zaváza t. 301; okolo hložie husté bieše DalC. 38; točí sě okolo BohDial. 343.
Béře se za předložku a pojí se s genitivem. Mění se hláskově v okole.
Genitiv s okolo má význam místní. Z významu místního vyvinuly se jiné. Na př.: okolo Jerusalema in circuitu ŽWittb. 78, 3; Kochan
