do sъti, z toho adv. dosti; vodv nikto nepil do vóle ad satietatem Otc. 237ᵃ, daj Čechóm bělpucha a černidla do vóle DalC. 99, ať sě napláči do vuole Kruml. 403ᵃ, toho (biskotu) do vóle nedají Lobk. 57ᵃ, najísti se do vůle Us.; tu sě napichom právě do nerody Otc. 397ᵇ (až jsme nerodili, nechtěli více), dám vám masa až do nerody Comest. 92ᵃ; (pes) na Petrovi rúcho až do nahoty zplasa Pass. 297, (Ježíš) oblúpen do nahoty HusE. 1, 17; (Mazeus) pět Řěkóv do smrti rani AlxV. 1597 (= do smrti, na smrt), pade ustav bez mála do smrti Otc. 290ᵃ, zabil ho do smrti Kulda 1, 47, mnoho jich netoliko do chromoty, ale i do smrti potlučeno Har. 1, 147; (ty, králi) pobíjal by byl Syrí až do zahlazenie Lit. 4. Reg. 13, 19; česali se až do krve Lab. 84 (Bartoš); hodují až do němoty do selte cpajíce t. 61 (t.); jízdy s velikými autratami až do vyprázdnění pokladů jsme činili Let. (Bartoš); do posledního peníze olaupeni Hosius (t.); kvítečky opadaly do lístečka jednoho Suš. 196; ovoce máme do pána Boha, do vůle boží (= hojně) BartD. 1, 184; zmokli zme do niti, do kože, do kosti t. 1, 184; hněvá se na mne do rozpuku t.; do tři krati prosil t., do třetice Us.
Z významu míry vyvinul se při do s gen. okrouhlé číslovky význam počtu přibližného. Na př.: jest (na lodí) komórek do čtyřidceti Mill. 99ᵇ; synóv i vnukóv do pětidcát Ol. 1. Par. 8, 40; léta našeho života jsú najviece do osmidcát Otc. 13ᵃ; ten každý sám člověkóv bliz do sta zabi AlxV. 1640; po púšti jich (mnichův) přebýváše dobřě do sta Otc. 311ᵃ; strčeno jich (vepřův) do moře do dvú tisící ad duo milia Koř. Mark. 5, 13; neb sě jich něterdy sebráše do dvú tisící Otc. 430ᵇ.
c) Do čího nitra děj slovesný vniká, vstupuje; je to způsob pozdější, zobecnělý v nč., za starší v s akk. (srov. § 325 č. 3). Na př.: donesen do lóna Abrahamova EvSeitst. Luk. 12, 22, v lóno EvVíd. tamt.; utiekajě vběže do kláštera Otc. 382ᵇ; vstupujíc do kostela t. 465ᵃ; (žena) ani vejde do svatyni Ol. Lev. 12, 4; s ním sě vložím do rova Hrad. 42ᵃ; (zbořenými hradbami) ktož kady chtě jde do města AlxV. 486; Vratislav do Řězně přijel Pulk. 101ᵇ; na šest set sě jich do Děvína sebra DalC. 8; vendeta do královstvie nebeského t. 7; abychom do pekla nevstúpili Modl. 36ᵃ; (Alexander) zatiem dále přěd sě vhlobi, do Libie, v zemi takú AlxV. 2150, do s gen. a v s akk. pospolu, jsou výrazy smyslu stejného. – Druhdy bývají výrazy do s gen. významu rozdílného pospolu: (švec) poběhne jako bez smysla, přiběhna do svých katrčí, tu jej žena do nich vstrči Hrad. 127ᵃ, do katrčí = k chatrčím, do nich = v ně; (kněz Vladislav) přěd Srby do Prahy jide, a když do města dojěde, do města ho nepustichu DalC. 58), táhl ku Praze, a když přijel k městu, nepuštěn do města.
