Klade se někdy před svým pádem, častěji po něm, a když pád jest výraz složitý, bývá dle někdy uvnitř mezi členy jeho. Na př.:
na té (dešťce) biešta dle úkazy psána dva pěkná obrazy Kat. v. 643 (= pro ukázku); ni mne pyčte ani dle méj smrti křičte t. v. 3281; sľúbi panenskú čistotu dle múdrosti i učenie nésti do svého skončenie t. v. 142; chci smrt přijieti dle mého milého chotě (= pro mého chotě) t. v. 2728; tvá hlava bude sťata dle neklidu všemu pohanskému lidu t. v. 3210 (= pro neklid, zastrašení); napoj mě dle útěchy i dle věčného spasenie Vít. 84ᵃ; tak čině dle kratochvíle pozbudeš túžebné chvíle NRada 1357; druhú barvu nesla dle jiných nadějí Kat. v. 2326; (barvy) svého nositi má dle milého t. v. 2305; jeho milostivě obhajovati v jeho dobré pověsti ráčíte dle služby našie KolAO. 21ᵃ (1508); dla oderžeňá (sic) odpustkóm OlMüllB. 620 (dial. stmor.); –
(židé dali Šimonovi nésti kříž Ježíšův) ne smilovánie ani litovánie dle, ale proto, že (Ježíš) jeho nemožieše nésti AnsMus. 7, 1; vzložichu na ňeho (na Šimona) ten kříž ne milovánie dle, ale proto, že (Ježíš) nemožieše nésti pro mdlobu ML. 104ᵃ; (králové) přiezni dle židóm ustavili humanitatis causa Mus. 2. Mach. 4, 11; boha nemiluj ižádného užitka dle Kruml. 115ᵇ; pro užitek poslúchá ten, ktož záplaty dle činí, což jemu káží ŠtítVyš. 61ᵃ, protož boha dle pilni buděm Štít. uč. 137ᵃ; boha dle zdvihněte jej (vůz) zase KorMan. 5ᵃ; trpěti neviny dle Alb. 3ᵇ; (radějí) trpěti pro nevinu než viny dle tamt.; přěveliké nevěry dle ApŠ. 49; mrzkého zisku dle Koř. 1. Petr. 5, 2; marné chvály dle ChelčP. 96ᵇ; pověz mi mne dle dic amore mei = pro mne Boh. 347, to učiňte mne dle Trist. 53, učinil si súd mój a mne dle ŽKlem. 9, 5; chci tebe dle tělo vážiti Trist. 26, chci tebe dle učiniti t. 50; (Ježíšovo) nás dle plakánie Vít. 87ᵃ; abv to jeho dle učinili Mill. 6ᵇ; u božiem obrazě, jehož dle (jest) tělu blazě Kat. v. 1073; toho dle mé srdce tu prosbu vznosí t. v. 3291 (= proto), toho dle přěpusť mi, abych málo požělel bolesti mé ŽKlem. 145ᵇ (Job. 10, 20), toho dle ideo ŽWittb. 118, 129, ŽBrn. tamt.; co dle ke mně nemluvíš? Hrad. 87ᵇ (= pro co, proč), co dle na smrt nevzpomínáš? Vít. 32ᵃ; –
božie dle lásky ApŠ. 150; boha nemiluj ižádného… dědičstva dle kterého Kruml. 115ᵇ; gdežto malého dle mýta dci mateřiú jest neskryta AlxB. 7, 14; již dobrodružnie dle chvály silně sě potykovali t. 5, 1; (Šenk) vze smrt toho dle skutka Baw. 122; jehož dle svatého jména Kat. 168.
3. Někdy výraz dle s gen. může se bráti ve významu propter i ve významu secundum, a obojí význam jest effektivně stejný; na př.: (v právích) léta i proto spravedlivá slovú, že se dle spravedlnosti pro dobré sirotčie dávají VšehK. 164ᵃ, pokusím se tuto každého dle spravedlnosti vypsati VšehJir. 99; (jiný úředník) z práva sedati dle svého úřadu
