3. Některá rčení:
viděti, zřieti, diviti sě, zdáti sě, věděti, svědom, mnieti, znamenati, úfati, rozpakovati sě, chybovati, nadieti sě, čáka, nalézti, shledati, praviti, ukázati sě, ľúbiti sě, vzácno atp. čso do koho. Na př.: pak-li vidíte do sebe které dobré skutky, tomu rozumějte, že jest vám to bohem dáno Štít. uč. 46ᵃ; ač který (dobrý skutek) do sebe vizi Otc. 46ᵇ; to jim (Čechové Mediolanským) do sebe dachu viděti DalC. 47 (t. dělali, jakoby jedli děti nabodané); vida do sebe ty viny NRada 2003; co sě vám vidí do ňeho? Hrad. 83ᵃ; když to do nie (do ženy helmbrechtné) uzřie múdří, za bláznici budu ji mieti Štít. uč. 54ᵇ; když dietky uzřie bázeň boží do svých starost ŠtítMus. 19ᵃ; lakotní rozum tratie, jako je zřejmo do opilcóv t. 64ᵇ; divi sě do starých lidí, kak ť jich smysl na tom blúdí Vít. 63ᵇ; divi sě do tebe, ež zbavil si sě duostojného starostvie Pass. 392; jest divné do s. Anthonie Otc. 41ᵃ; divno jest do lidí, že tak dobré kratochvíle netbají ŠtítPař. 26ᵇ; divno mi do sestry naší Hád. 10; co sě vám zdá do zlého člověka toho Pass. 195, ML. 112ᵇ; co se tobě zdá do té hudby Apoll. 135ᵇ; jáz do ňeho nevědě nice zlého Hrad. 86ᵃ; třetie jáz vědě do ňeho (do řezníka) t. 135ᵇ; já tolik do sebe věda Modl. 43ᵃ; nižádný nevie do sebe, pekla-li hoden NRada 1897; jakž zvieš do koho t. 1681; nejsem svědom do sebe ničehéhož dobrého Otc. 103ᵇ; také toho neomlčím, což sě do jeho vzróstu domním Hrad. 23ᵃ; pomni do Mojžieše, ten… Kruml. 269ᵃ; panna… znamenaj do sebe, chce-li světského obyčeje netbati Štít. uč. 44ᵃ; aby nikte do sebe neúfal Pass. 195, ML. 112ᵃ; neúfaj ijeden do roda velikého DalH. 40; ztratě obci neúfaj do hrada DalC. 4; úfaj do mne Hrad. 46ᵃ; (Abimelech) vzúfav do života Kruml. 87ᵃ; aby do spasenie svého nezufovali t. 14ᵃ; již sě do svého života rozpakujíc ML. 79ᵇ; (Mojžieš) chyboval do moci božie Kruml. 269ᵃ (pochyboval); by sě do nich které cti nadieli, své by země knihy jměli DalC. úv. 1; do tebe mi sě viery nadieti t. 34; do toho dietěte Vaňka čáka k dobru bieše DalC. 98; nenalezl sem do ňeho nic zlého Lit. 1. Reg. 29, 3 a 29, 6; to se najvíc shledává do těchto lidí rytířských RokycKl. 327ᵇ; neshledává se to do vás t. 374ᵃ; do ’pata (do opata) bratřie praviechu, že Otc. 361ᵃ; také to do ňeho praviechu t. 140ᵃ; když žena nepodobnú věc ukáže do sebe Štít. uč. 56ᵃ; větší nesmysl do sebe ukazujete Otc. 134ᵃ; kak se všem počestným lidem do žen dobře to líbí, když svým rúchem neukazují lehké myslce Štít. uč. 54ᵇ; což sě jemu do mne líbí HusŠal. 11ᵇ; ješto by bohu do mne nebylo libo BrigF. 45ᵇ; to jest bohu do vás velmě vzácno Štít. uč. 61ᵇ.
něčso jest do koho n. do čeho, čso je do toho, jest, nenie mi do koho, čeho; je tu pojetí pohybové (do koho…), kde by na pohled mělo býti klidové (v kom…). Na př.: také to do ňeho (sv. Prokopa) bieše,
