2. Dále nalézáme, že mnohdy i táž předložka při témž pádě mívá význam rozdílný; na př. předložka na spojená s lokálem má patrně jiný smysl ve větě a) »kniha leží na stole«, jiný ve větě b) »přijdu k vám na jaře«, a jiný ve rčení c) »pověděti na krátce« (= zkrátka, bez okolkův)
V těchto případech jest některý význam původní, vlastní, – ostatní pak vyvinuly se z něho přenesením, jsou významy přenesené. Význam vlastní jest většinou místní. V příkladech právě uvedených je předložka na v a) významu vlastního [a to místního], v b) a c) významu přeneseného [místní na přeneseno a užito ho v b) pro výraz časový, v c) pro výraz způsobový],
3. Mnohé pády předložkové ustrnuly ve výrazy příslovečné. Na př. z předložkového instrumentálu za tím vzniklo příslovce zatím; ze za jisté se stalo příslovce zajisté; z o všem – ovšem; z na-vz-chvále – naschvál atd. Stejného původu jsou také spojky (vtažná příslovce) nač, zač, proč… = na-č (na co) atd.
Předložky jednotlivé a jejich pády.
294. Bez.
1. Pojí se s genitivem: na př. bez ruky.
2. Genitiv s bez znamená, čeho kdo nemá, čeho je zbaven. Na př.: mnohý (konvrš) bez nohy ležieše DalH. 42; když juž sám bez ruky osta AlxV. 1713; dievka na potocě stáše bosa i bez rukávóv DalH. 41; bez peněz Mast. 183; bez své země budeš GestaBř. 63ᵇ; však (jest) býti bez svého sbožie Hrad. 106ᵃ; co jmám moci vlastních lidí, bez pomoci (bez pomocníků, nepočítaje sbory pomocné) AlxV. 1040; (vlk) vzal kápi na sě před lidmi…, avšak bez lidí vyl jako jiný vlk (mimo lidi, oppos. před lidmi) Tkadl. 20ᵃ; (pokrytci) bez nich (t. bez lidí, v jich nepřítomnosti) a kromě očí vše o zlé jich stojie t. 34ᵇ; to když byl uslyšal Jakob bez svých synóv absentibus filiis Mus. Gen. 34, 5; beze všie zlosti ŽKlem. Deut. 4; beze zlého sine malo ŽWittb. 9, 6; prázdniti bude bez pokuty sine culpa Ol. Deut. 24, 5; nice nenie na zemi bez potřěby sine causa t. Job. 5, 6; bychu všichni bez nadějě AlxV. 464; že pro mě kto zbyl dědiny bez práva nebo bez viny AlxBM. 8, 9; (Maria) bieše již právě bez uma Hrad. 30ᵇ; (nemocný) mluvieše jako bez smysla t. 139ᵇ; bě každý žena bez rozmysla AlxV. 1381; toho za div nejměti, že tak byla bez paměti Hrad. 31ᵃ; to věz bez omylu t. 66ᵃ, doufám bez omyla Modl. 42ᵃ, beze všeho omyla Ol. Esth. 15, 1; což mohú vyhosti z koní, to bez cesty každý honí (nejeda cestou) AlxV. 1361.
3. Některá rčení zvláštní:
bez boha; odtud odvozeno bezbožný; adv. bez-děky (z bez dieky) = bez vůle, bez libosti, nedobrovolně, proti vůli: ne bezděky, ale dobrovolně
