mluviti; mně na radost; nač, k čemu je to; při dobré vůli vše jde do hůry (podmínka).
3. Pádem předložkovým jest vyjádřen přívlastek.
Přivlastkový je všeliký pád předložkový, který patří ke jménu podstatnému, a je pádem přívlastkovým právě tím, že určuje pojem vyjádřený jménem podstatným. Při tom bývá zároveň také větoslovného druhu jiného. Srov. § 56 č. 3 a § 13 č. 2.
Na př.: cesta do Říma; pobyt v Egyptě; most přes Vltavu; posel od bratra; dům od kamene; obilí od loňska; bytost bez proměny; člověk bez srdce, bez citu; člověk po nemoci; hrad na skále; vyhlídka na jezero; dům na spadnutí; spor o dědictví; sázka o sto zlatých; dům o třech patrech; Kolín nad Labem; kníže nad loupežníky; krajina pod Řípem; čtení pro zábavu; voda k pití; shoda se sousedy; pole mezi lesy; boj mezy Řeky a Peršany; domy vedle kostela; hádáni v slovích; nádoba z hlíny; ucho u hrnku; bitva u Lipska.
4. Pádem předložkovým jest vyjádřen doplněk.
Ten se táhne buď ku podmětu, na př.: nemocný jest bez sebe (nemocný_bez-sebe); –buď ku předmětu, na př.: beru vás za svědky (vás_za-svědky), nechci míti pochlebníků za soudce (pochlebníků_za-soudce).
Jiné příklady v. v § 42 č. 4.
5. Ve větách jako jest „od Kamene s Míšňany se slili“ atp., zdá se, jakoby pádem předložkovým vyjádřen byl podmět. Tu však je položen jenom přívlastek ku podmětu náležící, podmět pak sám (t. členové rodu, který se nazýval „od Kamene“) dlužno si domysliti. Srov. § 19 č. 6.
292. Rozdílnost při výkladech pádů předložkových.
Někdy se může týž pád předložkový podle rozdílného pojetí počítati k rozdílným druhům.
Na př. ve rčení »pracovati přes čas« může přes čas býti někdy určením času (= pracovati jak dlouho?), někdy určením míry (kolik?).
Ve větě „musíš přebývati kromě lidí“ se může kromě lidí bráti za určení místa (kde?) a také za určení způsobu (kromě lidí t. j. o samotě, jak?).
Podobně ve větě »sv. Augustin praví mezi jiným«.
Jindy může týž pád předložkový býti tu příslovečným určením, tu předmětem.
293. 1. Hledíce k významu pádů předložkových nalézáme, že je rozdílný hlavně podle předložek. Vidíme to zřetelně, když vzhledem k významu srovnáváme pády stejné, ale s předložkami rozdílnými, na př. instr. nad vodou a pod vodou, – lokály na ruce a v ruce atd. Každá předložka má svůj nějaký význam zvláštní, a ten proniká i ve spojení předložky s příslušným pádem.
