2. Pádem předložkovým bývá vyjádřeno příslovečné určení (srov. § 44 sl.). A to:
a) Příslovečné určení místa (ve významu místním vlastním i přeneseném) na otázku kde? kam? kudy? odkud? Na př.: sedím na koni; byl jsem na poli, na Vyšehradě; byl jsem na pouti, na mši, na kázání; jsi na omylu; stůj na svém; přestaň na tom; sedám na koně; jdu na Vyšehrad; Ruth chodila na žně; jdu na jahody, na pout, na mši, na kázání; jsem pozván na hody; padl mezi lotry; přivedli knížete k jedné lípě; šli jsme skrze les; kůň běžel podle řeky; jak se do lesa volá, lak se z lesa ozývá; Boleslav vší země až do Krakova dobyl.
b) Příslovečné určeni času na otázku kdy? jak dávno (= od které doby)? dokud (– do které doby)? jak dlouho (po jaký čas)? Na př.: bylo to z jara, v létě, v zimě; ve středu, ve čtvrtek; bylo to na jaře, na podzim, na vánoce, – na sv. Annu; stalo se to mezi vánocemi a hromnicemi; přišel jsem k ránu, k večerou (= k večeru), pod večer, za dne, přede dnem; zůstal jsem v městě přes zimu, do jara; kdo křivě svědčí, nebude živ do roka.
c) Příslovečné určení způsobu, vztahu a míry na otázky jak? (= jakým způsobem)? vzhledem k čemu? jakou měrou? Na př.: stříleti na-slepo, mluviti na-prázdno (urč. způsobu), zpívati, na-hlas; kupovati za hotové, prodávati na dluh; smrt sbírá lidi na přeskáčku; to se stalo bez práva, proti právu; –
chromý na obě ruce (urč. vztahu); slabý na plíce; nebuď skoupý na zboží; kdo byl na vzrůstu delší než meč; na duši starý, na těle nedorostlý; ta rozsedlina má tři lokte na délku; –
řeka hluboká do pasu, po pás (urč. míry); přítel až do peněz; raněn do smrti; jedli do sytosti; pili do vůle; zaplatiti do krejcaru; –
každý den kromě neděle (míra určena omezením); všichni mimo jednoho;
přebývalo jich na poušti do sta (míra určena přibližně); jest na lodi komůrek do čtyřiceti; je nás ke stu; měl s sebou okolo sta koní; ten ostrov má na dva tisíce vsí.
d) Příslovečné určení příčinnosti (t. j. původce a původu, prostředku a nástroje, látky, důvodu a překážky, účelu a cíle, podmínky). Na př.: z jiskry oheň bývá (původ); země od Kolumba objevená; jsme přemoženi skrze kouzlo (prostředek, nástroj); víra naše vznikla skrze sprostné lidi, skrze apoštoly; nádoba z hlíny učiněná (látka); z cizích ostřižků krejčí kabát si šije; dům od kamene; pro pravdu se lidé nejvíce hněvají (důvod); učiniti něco ku prosbě, ku přání, k vůli; učiniti něco z lásky, z přátelství; pro hluk není slyšeti (překážka); přispěti někomu ku pomoci (účel, cíl); voda k pití; počali mu na hanbu
