něco vyprositi t.; necháme práci na-s-neděli BartD. 2, 290; o-pravdu – na-o-pravdu BartD. 1, 190; do-smrti – na-do-smrti: mám dost na-do-smrti Us., má toho na-do-smrti SborHoř. 87 (předložka na přistoupila k výrazu ustrnulému, proto neřídí pád); –
za-Táborem – od-za-Tábora: já jedu od-za-Tábora (Žofie Gebauerová); –
ode-zlého – k-ode-zlého vystřežení HusE. 1, 227; –
z-nenáhla – po-z-nenáhlu: syp (prachy do miezky) poznenáhlu vždy Sal. 242, já poznenáhu se poberu Br. Gen. 33, 14; z-nova – po-z-novu, poznov BartD. 1, 11; s-vrchu – po-s-vrchu: činiece okrasy po svrchu ChelčP. 236ᵇ, náboženstvie posvátná po svrchu t. 211ᵇ; po-z-pátku Us.; po-nad-tu hrušku, po-nade-ň, po-mezi-ty pola, po-pod-ruku BartD. 1, 189 (po- má význam diminutivní a proto se pád jim neřídí); –
za-tím – pro-za-tím Us.; –
za-ňadry – v-za-ňadra něco nacpati Lact. 233ᵃ; –
ve-dně – za-ve-dňa BartD. 1, 190 (dol.); v-čas – za-v-času t. 1, 187; –
u-plně – z-ú-plna Us.; po-nenáhlu – z-po-nenáhla Us.; měl jsem šátek pod-hlavou – někdo mi šáteček z-pod-hlavy vzal Erb. pís.; jakožto bleskt bleskne sě z-pod-nebě i osvietí, což pod nebem Koř. Luk. 17, 24; vyně z-pod-pláště hlavu DalL. 21, DalP. t., DalF. t., vyně z-pod-paždě hlavu DalC. 21; (dívka) vyňala ze-za-ňader křížek Květy 1834, 138; podíval se naň z-pod-víček Rais Vlast. 308, z-pod-Zvičína t. 335; z-pod-níž (záclony) město vyzírá ČČMus. 1897, 385; slunce vychází z-zá-hory Us. zbirov. (Lego), přišel k nám člověk z-zá-vody t.; on pochází odněkud zá-(= z-za) Prahy, zá-Plzně Us. hořov. (Lego v JagArch. XII, 316), vyšel zá-humen, vylezl zá pece, kterak pokukuje zá-okna t.; z-pod-postele Us.; husar volá z-po-za-stola Kulda 1, 45; Vojtíšek hop z-pod-lůžka t. 1, 126, z pod toho stromu t. 1, 234, kdybych to měl z pod kůže vzíti t. 2, 111, ty poď z pod té lavice, poď sem! t. 2, 167, děcko z pod pécky ani nevychodí t. 2, 195, když je (klíče) vyjímal z pod její pravé paže t. 2, 220; (čarodějnice) ho pálila po-pod-ruky t. 2, 94, (čarodějnice) ho vedla až po pod zem t. 2, 98; je ze-za-Hradišča BartD. 1, 189, stanul zeza stativ (= stavu tkalcovského) t., jest ze-za-Beskida (Loriš); vyšél z-po-mezi-stromů BartD. 1, 189, z-po-mezi-nich h.-ostrav. (Loriš); vychodí súnečko z-po-za-lesů BartD. 1, 189, had vyléz z-po-pod-země t.; byli zme pod Nytrovu, jidźeme z-pod-Nytrove (Loriš).
8. Předložka se zdvojuje. Na př.: se-s-hora, ze-z-dola, se-s-vrchu Us.; dial. ze-z-Plzně, ze-z-Klatov, abyste sě u veň uvázali Pulk. 11ᵇ atp. Srov. při jednotlivých předložkách § 294 sl.
9. Když pád je výraz dvojčlenný, nebo vícečlenný, opakuje se někdy předložka a klade se před každým členem jeho. Na př.: k tomu ke
