jmenovati, zváti, řéci, praviti, dieti, volati, vítati, slúti atp. Na př.: že jej (mnich mnicha) bratrem jmenováše OtcA. 476ᵃ; ty hřiechy někteří jmenují smrtedlnými, ale já jmenuji je úhlavními ŠtítMus. 55ᵇ; (ten) jmenoval se králem Šalamaunem KomLab. 30, 1; jmenovati koho čím Us.; chrústem jeho (cizoložníka) chci nazvati Hrad. 118ᵃ; (písmo) Krista nazývá sluncem, Marii měsiecem a Jana krstitele dennicí HusE. 1, 37; vy mne nazýváte mistrem a pánem t. 2, 164; všickni počechu jej nazývati Marianem Otc. 78; ktož sě tako múdrým vzývá Vít. 65ᵇ; (oráči) svatokrádci sě vzývají, že desátka nedávají Hrad. 114ᵇ; mú sě dcerú viec nevzývaj Pass. 348; chtě sě vzývati bohem AlxH. 6, 23; jmáš svatokrádcem sě vzývati Hrad. 114ᵇ; až jej (Hynka z Dubé) Dětřichem Berúnským vzýváchu DalC. 93; řekl-li se kto králem židovským Kruml. 47ᵃ; kto hluku se kryje, řkú jej obláštním ŠtítOp. 143ᵃ; syn boží řekl blaženými chudé duchem ŠtítV. 245; praviechu jej zlým a křivým súdcí Brig. 48ᵇ; by ť sě (kto) pravil i andělem ŠtítMus. 106ᵃ; (kacieři) pravie boha lhářem ŠtítV. 179; již vás nediem sluhami, ale přátely t. 276; pro ňež die Kristus blaženými milosrdné t. 245; šťastnými dieme (krále), budú-li bohobojně kralovati ŠtítMus. 42ᵃ; (ten) vyobcovaným a smrdutým sě vzvolá Ol. Lev. 13, 45; (ciesař) králem českým jej provola DalC. 48; hněď ho převitala kmocháčkem BartD. 2, 84 (han.); Sinan polním vůdcí vyhlášen byl Mitr. (Bartoš 21); vykřikovali ho zoďéjem BartD. 1, 183; každý, ktož sě králem vzpoviedá, ciesařuovi odpoviedá Vít. 53ᵃ; abych slul vaším králem AlxB. 1, 10; aby slúl bratrem mým HusE. 3, 90; ač chceš dobrým slúti Vít. 64ᵇ; že jeho obúzie zlodějem Rožm. 227; –
psáti. Na př.: opat Strahovský se píše opatem hory Sion Pref. (Bartoš 19); mistrem sedmerého umění se psáti Lab. 14, 3; neroď ho králem pisati Hrad. 90ᵃ; nepřietelé i kardinálové mě píší kacieřem HusE. 2, 114; menoval se Andrys a dal se přepsat Jozefem BartD. 2, 287; –
věděti, znáti, čísti, pokládati, mnieti, súditi. Na př.: by ho člověkem diábel nevěděl, tehdy by ho nepokúšel HusE. 2, 93; (Maria) ihned sě mateří vzvědě JM. (Výb. 1, 395); jehož božím synem známy Kat. 124; (lotr) sě sám hřiešným poznal Krist. 101ᵇ; ten, jenž znamená sě pastýřem HusE. 2, 265; lež jest knězem se vyznávati a protivné věci kněžskému řádu činiti t. 1, 182; ten sě čte šlechticem, jehož otec jměl střiebra mnoho DalJ. 41; (my) sě nedóstojnými načítámy Alb. 102ᵃ; (svatokupec) ducha svatého sluhú pokládaje (partic.) HusE. 1, 456; (kardinál) mě pokládá svódcí lida, nalezačem bludóv t. 2, 114; že z přiezně položil by jej nemocným Všeh. II. 5, 4: geniem se nyní každý klade Suš. (Bartoš 19); diábla Apolona jmieše, jehož pravým bohem mnieše JiřBrn. 7; jehož jest nepoznala, ale pracným mniec OtcA. 467ᵇ; (jinochové) mniec se mdlými Štít. uč. 42ᵃ; uslyšav to Pilát, že jej obec synem božím
