(matky) svým dětem od boha prosie dústojenstvie HusE. 2, 191; tehdy věrným blízko jest královstvie nebeské HusE. 2, 12; tudy vám se přiblíží královstvie nebeské t. 3, 300, vida, ano bratru spiciemu zahynutie sě blíží t. 1, 145; kdež mu plénky vezmeme Suš. 29.
Dále v případech jmieti sobě, sdieti sobě, stýskati sobě atp., býti sobě, kde význam prospěchový je mnohdy velmi oslaben, takže dativ tento může dobře i vynechán býti.
Na př.: ta knieni sobě jmě Božena jmieše DalH. 41; dievka Maria jmě sobě jmieše Hrad. 61ᵃ; Simeon starý kmet, jmajě sobě již mnoho let t. 69ᵇ; budeš Jana mne miesto sobě za syna jmieti t. 91ᵇ; co s’ uhonil, jměj sobě t. 130ᵇ; jiná zbrojě, jěž sobě nejměla čísla AlxH. 1ᵇ; Margareta sobě dosti let mějieše DalC. 91; sedmdesát let a dvě sobě jmějieše Vít. 35ᵃ; lichevník chce mieti sobě požitek HusE. 1, 216; měj na srdci vážně sobě, že… NRada 310; co je nám sobě sdieti Mast. 240; nevěda, co sdieti sobě AlxV. 153; nevědě, sobě co sdieti Hrad. 53ᵇ; co sobě zdíti mám Hád. 4ᵃ; bude-li sobě v tom pěkně a čerstvě činiti Lobk. 172ᵇ; pro ňež sobě tak velmi stesk (steskl jsem) AlxV. 884; proroci sobě stešťechu Pass. 172; tak sobě zateskl Hod. 37ᵃ; (on) zateskl sobě Ol. 1. Mach. 4, 27; čstný kmet sobě stýščě AlxBM. 7, 21; co sobě stýskáš Hrad. 108ᵇ; tak sobě stýskal jest sv. Pavel HusE. 3, 120; styskováše sobě srdce mé ŽWittb. 60, 3; divně sobě hořekují Har. 1, 283; sv. Petr na srdci sobě sžěliv i zaplaka Pass. 289; die čtenie, že sú sobě báli (fabulari) na cestě HusE. 2, 143; ti druhé (po druhé) sobě křižují syna božieho t. 2, 416; šel jsem lesem, zpíval sem sobě Erb.; Turek sobě naříče Suš. 145; mluv si a říkej si, co chceš Us.; mysli si, pomysli si… Us. nč.; jen sobě opatrně počínej Lab. 83; vedl sobě pansky Har. 2, 45; (mládček) jako za nic sobě nenesl muk Ol. 2. Mach. 7, 12; co si počnu Us. nč.; pájdu sobě k hoře mirry HusE. 3, 48; kráčí sobě pyšným krokem Lab. 120; stáli sobě neb chodili t. 128; súsedovo děvče pěkně sobě chodí Suš. 95; krkavci sobě lítají, holubi v léčkách váznou ČMudr. 147; jdi si, sedni si, lehni si Us. nč.; vizte, čie je toto dievka, sobě-li volna jest čili komu poddána Pass. 319; byl svoboden sobě král Let. Bartoš; debech bela sobě paní Suš. 253; sem hledí nč. buďsi Us. a stč. čsosʼ bud = čso si buď: i trží člověka v mysli cos buď zlého neb marného ŠtítMus. 54ᵃ, (řemeslníci) světlo zaslonie, aby sě lepšie zdálo cos buď t. 47ᵃ, cos buď činiec i jiného ŠtítOp. 99ᵃ, s tolik jest cos buď šlechetné, jelikož jest spravedlivé t. 82ᵃ atp.; hledá sobě pokojě Hrad. 118ᵃ; pták, jenž sobě nedojme viery AlxV. 872; vezmi to sukénce sobě Hrad. 113ᵃ; přijmi jinú mysl sobě NRada 566; nalezši tu chytrost sobě Hrad. 103ᵇ; (sv. Prokop) bičík malý sobě učini a jide do jěskyně t. 12ᵃ; ktož pozná přietele sobě, an jej beze lsti miluje NRada 200.
