učte sě milosrdným skutkóm činiti t. 5ᵇ; súdy, jimžto naučíš činiti jě Ol. Deut. 5, 31; ktož by chtěl sě učiti suknu dělati Rychn.; uč sě škorniem šíti PísBydž. 5; uč mě mazancóm jiesti SmilPřísl. (Výb. 1, 843).
Podobná attrakce je: uměj vieřě vyznati Štít. uč. 9ᵇ.
Vedle dativu prostého bývá tu dativ předložkový a vazby jiné. Na př.: (nepřietel) zvykánie dává k slavnému vítězství HusE. 1, 1310; opat k bohu umný a k hospodářstvu rozumný Hrad. 24ᵃ; Ježíš uměl jest k silnému boji Štít. ř. 33ᵇ; všickni k bojóm přeumělí HusE. 3, 38; aby (rodiče své dítky) k dobrému učili HusE. 3, 204; kteří učie jiné k spravedlnosti t. 2, 10; co učí člověka k spasení Kruml. 331ᵃ; dobytek k sušeným rybám jest zvyčený a zučený Mill. 124ᵃ; – svykal u pravedlenstvích ŽWittb. 118, 23; (zákonníci) tak sú v těch obyčejích zvyklí HusE. 1, 433; mají v lakomství srdce zvyklé t. 1, 398; (Luciper) se učil v tom umění t. 1, 415; chtě sě u vieře naučiti viece t. 2, 230; – uče ho (Ježíš Nikodema) o druhém urození člověka t. 2, 230; stezek tvých nauč mě ŽWittb. 24, 5; učil se teho BartD. 1, 180; uča se němčiny t.; ja sem je dvojiho řemesla učeny t.; ja toho sem zvykły t.; mistr mě naučil jednoho slova GestaKl. 51; – že (Ježíš) pravdu učí HusPost. 162ᵇ; cestu boží v pravdě učíš t. 181ᵇ; co je starý Dobeš syna učil ŠtítV. 58; ktož tě učí co dobrého Vít. 77ᵇ var.; kto jiného přiučí co dobrého t. 78ᵃ; co mě pán bůh naučil ODub. 502; uměti něco Us.; jenž rozumie všě skutky ŽWittb. 32, 15; rozoměj volánie mé t. 5, 2; sv. Augustin všecko rozuměl Pass. 461; aby (ty) rozuměl slova pána Ježíše HusE. 1, 142; tohoto miesta písma nerozumějíce t. 1, 27 (gen. v záporu). Akkusativ při rozuměti je vlivem latiny.
7. při ději jiném. Na př.: křivdu mi činíš Hrad. 11ᵃ; činiec přiekořiznu pánu svému Trist. 269; ani čiň nám přiekořiznu Pror. Jer. 14, 21; jenž núzi činíte chudým HusE. 1, 236; (nepřietelé) nám zálohy činie t. 1, 334; abychom jemu čest, chválu a dieky činili t. 3, 297; učinil si jí hanbu t. 2, 406; attrakcí: biskup (v kostelích) slúpy kázal učiniti almužně klásti Pulk. 157ᵃ; (Roboam) uděla stodoly chovati oleji a vínu horrea olei et vini Ol. 2. Par. 11, 11; – přítel příteli hrad staví a nepřítel nepříteli rakev teše MudrČ. 236; – (kovář) když komu kóň ukuje Hrad. 132ᵃ; – co chemy sdieti Ježiúšovi t. 74ᵇ; nevědě, co tomu zdieti DalJ. 10; – komu která nemoc škodí Mast. 31; jáz tobě nic neškozi Hrad. 11ᵃ; v ňemž by nám poškodil AlxBM. 5, 41; přílišná hádka pravdě škodí MudrC. 64; vlcie, ovciem škodliví HusE. 2, 294; (obrazi) by lidu škodni byli t. 1, 71; krčmář… svéj duši pakostí Hrad. 114ᵃ; syn nepřiloží pakostiti jemu nocere ŽKap. 88, 23; – budeš slúžiti bohóm cizím HusE. 1, 56; nižádný nemóž dvěma pánoma slúžiti t. 3, 142; jáz tobě rád slúžu…, takto ti poslúžu DalH. 30; bez slúženie cierkvi svaté
