božiej milosti doufajě Modl. 90ᵃ; čemu prosíš? Kat. v. 767, čemu mi jest tato češt? Hrad. 3ᵃ; počě spáti dřěvu sě kloně AlxV. 734; (Jachym) pojal sobě ženě hpannu LMar. 16 atp., v. příklady dáleji.
Za to bylo nebo jest: dostati se do nebe Us. nč.; úfaj do mne Hrad. 46ᵃ, k vám doufaju AlxRM. 124; v tě úfajíce Kat. 160, doufal si ve lži Pror. Jer. 13, 25; k čemu, nač je to Us. nč.; kloniti se k čemu Us. nč.; unesl sem ji sobě k ženě Tand. 49, tu jemu oddal ku pravé manželce t. 76, ne k choti, ale k sluzě by mě přijal Kat. 40, nč. za ženu pojmouti atp.
266. Dativ znamená cíl, ke kterému se neseme nebo přicházíme dějem pohybovým v prostoru.
Doklady toho máme:
Při slovesích nésti, blížiti sě, jíti, pustiti (= původně poslati) vésti, vrátiti… a jejich složeninách. Na př.: (Darius) káza poslóm siesti, uzel maku jemu (Alexandrovi) nésti AlxV. 1036; hospodin pomoc nes jemu na lože jeho bolesti ŽKap. 22ᵇ (40, 4); nesu ti něco Us. nč.; kolikrát za den bez potřeby břichoplncóm přinesú píti HusE. 2, 200; co jemu slina přinese k jazyku t. 3, 183; – Britanii sě blíže (part.) Trist. 238; přiblížiti se někomu Us. nč.; – aj král tvój jde tobě HusPost. 3ᵇ; (rytieř) aby dvoru královu pěš i jiezden přišel GestaKl. 52; – máme čas již, odsud vstáti a svým bratřím se bráti Baw. 212; – vésti někomu někoho, přivésti někomu někoho Us. nč.; aby je (biskup) příkladem svým bohu přivedl HusE. 1, 413; to podobenstvie přivedl jest Ježíš Nikodemovi t. 2, 236; – (Paris) počě spáti dřěvu sě kloně AlxV. 734; – (Pavel) stojí zpodepřev se jednomu dřěvu Kruml. 183ᵃ; bieše sě stěně podepřěla Otc. 477ᵇ; když (ciesař) podepřěl sě jednomu dřěvu Pass. 390; – slunce chýléše se západu Troj. 20ᵇ; duše (hříšná) přichýlí sě viece světu, tělu, diáblu než Kristovi HusE. 1, 190; až sě jʼmu veš svět pochýlil AlxB. 6, 11; – za deset tolarů vám to pustím Dobr. Jg.; otec dětem živnost pouští Jg.; aby jim puštěny byly věci zákonní Br. Jg.; to se jemu dopouštěti nemá Lab. 70; nepřěpustím vám zde býti Hrad. 26ᵇ; otpusti sluzě svému parce ŽWittb. 18, 14; by jʼmu ráčil otpustiti pohřésti Ježiúševo tělo Hrad. 92ᵇ; aby svým bližním odpúštěly Štít. uč. 34ᵇ; – jemu ten dar šéle Štít. ř. 48ᵃ; listy, kteréž on (král) šéle své králové Štít. uč. 5ᵇ: poslali sú jemu učedlníky své řkúce HusE. 2, 395; posielám vám piesen t. 3, 270; – vrátiti něco někomu Us. nč.; (bůh) aby mě vám ráčil navrátiti HusE. 3, 278; navrať jiej (MMagdaleně) duch jejie Hrad. 44ᵃ; – plášč složiv prostieráše jeho nohám EvOl. 5ᵃ; – jeho sě svatým vsloně Hrad. 77ᵃ; jenž sě tak tobě (nábožní bohu) vslonie Rúd. 11ᵃ; když s’ (ty, Kriste) sě sprostným jěslkám vslonil t. 22ᵃ; (ctností) tvéj pravici sě slanějí t. 18ᵇ; aby diela nižšie tělu blahoslavenému nemohla zasloniti Kruml. 210ᵃ; – (Jidáš) s bratrem chodě, nevěrnému skutku hodě, dotad sě s ním vodú kropi,
