věřiu ApDa; v tom mi věři (impt.) Kat. 166; kterak tomu uvěříme HusE. 1, 410, nč. věřiti, uvěřiti někomu, něčemu Us.; Kristovi svěřiti nechtěli z mrtvých vstalému a řekli sú, že jest ukraden (= uvěřiti) HusE. 2, 249; lépe jest, některým vybraným se svěřiti Kom. Bartoš, nč. svěřiti, svěřiti se někomu Us.; ktož mi nedóvěří, ješťe mne úplně nemiluje Štít. ř. 5ᵇ; ciesař nedóvěřieše tomu, což na ň (na krále Kosta) prosočeno Kat. v. 84; těm ty nechceš dóvěřiti Baw. 156; pánům jakožto vrchním správcům důvěřím KolCC. 45ᵇ, nč. dúvěřovati někomu Us.; Němkyně méňe bude přieti ľudu mému DalJ. 41; rač nám toho přieti Pass. 409; Svatopluk bratru kněžstva nepřejieše DalJ. 55; popřěj nám radosti Modl. 2ᵇ,přej a bude ti přáno Přísl.; jižto jemu závidiechu Kat. 4; (soci) dobrým v službě závidiece… t.; a že jest pyšný, bohu závidí HusE. 1, 109; čtvrté jsi závist učinil, že s’ záviděl ženě, vdově nebo panně neb i prázdné ženě, že ona bez tebe jsúc od tebe nebyla pohrzěna t. 2, 273; diábel závidě takému zřiezení myslil, kudy by… Kruml. lᵃ, nč. záviděti někomu; ktož je závistník jiných chvále ŠtítV. 154.
Jindy tu bývají vazby jiné. Na př.: úfaj do mne Hrad. 46ᵃ; v tě úfajíce Kat. 160; v Krista úfáme HusE. 1, 36; (člověk) nebude doufati v kupovánie mší, modliteb a odpustkóv t. 1, 27; doufal si ve lži Pror. Jer. 13, 25; k vám doufaju AlxBM. 124; by sě do nich (do pověstí) které cti nadieli, své by země knihy jměli DalC. úv. 1; do tebe mi sě viery nadieti t. 34; nadějíce (sě) v hospodina Ol. Sir. 24, 45.
6. při slovesích a jménech, znamenajících vyknutí, učení a rozumění. Na př.: přivyknúc tomu Štít. uč. 54ᵃ; zvykej dobrému MudrČ. 29; kdo čemu zvykl Vel. Jg.; ktož obykuje dobrým skutkóm Kruml. 203ᵇ; ktož obykuje dobrým dielóm t. 176ᵃ; odvykali hříchu nejlepší pokání MudrČ. 27; odvyknouti čemu Us.; – lidé obchodům kupeckým vycvičeni Har. Bart.; Mojžíš vší moudrosti egyptské vycvičen byl Kom. Bart.; – aby lid učili ciestě boží Štít. ř. 7ᵃ; by jej (Aristoteles Alexandra) čsti, múdrosti učil AlxV. 139; (sv. Prokop) bratří zákonu učieše Hrad. 8ᵃ; duch svatý učí nás všem věcem k spasení HusE. 1, 327; dobrotě a kázni a učeniú nauč mě ŽWittb. 108, 108; čemuž ji ten naučí Kat. 48; (dáno) od učení řemeslu krejčovskému KolČČ. 138ᵇ (1555); (ciesař) zamysli syna jeho českým obyčějóm odučiti DalC. 69; – tak tomu rozumieš Kat. 76; jehož (cizího lidu) jazyku nebudeš moci rozuměti HusE. 1, 57; když sem písmu srozuměl t. 1, 429; sytý lačnému nerozumí MudrČ. 185.
Attrakcí bývá též uču činiti něčemu. Na př.: učil sem nejednoho mrzkéj věci činiti Alb. 92ᵇ; on nauči je provazuom plésti Otc. 281ᵇ; bázeň božie osvietí jeho a naučí dobrým skutkóm ploditi t. 360ᵇ; bázen božie naučí jeho dobrým skutkóm činiti a božiemu kázaní plniti OtcB. 129ᵇ; naučich sě čísti hodinám svaté Mařie Kar. (Výb. 1, 509);
