Gebauer, Jan: Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba

Gebauer, Jan. Historická mluvnice jazyka českého, Díl IV, Skladba. Praha, 1929.
<<<<<365366367368369370371372373>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

Na př. ve větě »Bacchus byl bůh vína« jest gen. vína. Ten může se bráti za gen. přivlastňovací, když se ve větě dané rozumí ve smyslu otázky »čí nebo čeho bůh byl Bacchus?«; – anebo za genitiv vysvětlovací, když se mu rozumí ve smyslu: Bacchus byl bůh, a to vína; – anebo za genitiv zvaný zřetelový, když se to vykládá, že Bacchus byl bůh »vzhledem k vínu«.

Ve výraze »příští Krista pána« může se gen. Krista pána bráti za gen. podmětu, a také za gen. přivlastňovací. Atd.

D. Dativ.)

Dativ jest pád na otázku komu? čemu?

Význam jeho základní je pojem cílový nebo směrový, pojem, k němuž nějaký děj míří nebo k němuž došel.

Ve vazbách dativních některý tento význam vždy je, a je tu buď patrný a zřetelný, na př.: přiblížil sě městu, nebo dá se rozborem grammatickým nalézti, na př.: chtieti čemu, přieti komu.

Bývá tento pojem obsažen:

ve slovesích; na př.: nésti komu (čso), postati komu (čso), řéci komu (čso) atp., v. příklady v §§ následujících; –

v substantivech; na př.: dušiem služba Štít. uč. 156ᵇ (nápis), lakomstvo jest služba modlám t. 19ᵃ; mám mým hřiechóm odpuščenie Pass. 330, kromě kostela nenie hřiechóm odpušťenie Štít. uč. 128ᵇ, ktož vezme odpuěťenie hřiechóm jiným t.; Julian počě veliký násilník kresťanóm býti Pass. 283; máš spřěženie k vozbě drvóm Ol. 2. Reg. 24, 22; –

v adjektivech; na př.: věrný někomu, rád jsem něčemu, ščedrý někomu, dobrý někomu, něčemu, v. příklady v §§ následujících.

Dativem jest ve větě vyjádřen

předmět, a to: při slovesích, na př.: škoditi někomu, praviti někomu atd., – při jménech, na př.: služba modlám, věrný komu atp.;

doplněk, na př.: nelze mi býti veselu;

příslovečné určení, na př.: stč. čemu = nč. k čemu, nač;

přívlastek, a to při substantivech, na př.: služba modlám, dušiem, otpuščenie hřiechóm atp.

Za dativ prostý bývá pád předložkový, zvláště často s předložkou, ve které je týž význam cílový jako v dativě prostém, zejména s předložkami: k, do, v, proti, na, nad, pod, přěd… Výraz předložkový, jsa zřetelnější, nabývá časem vrchu.

Na př.: nebesóm sě dostali Pass. 637; král svému bratru přístúpiv t.;

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2022, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2022, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2022, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 15 lety, 10 měsíci a 16 dny; verze dat: 1.1.21
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).