Br. Z. a BartRuk. 59; byť bylo kraj dvora, přiběhne zas Puchm. Jg.; – bok lesa je studenka dial. slezsk. Mikl. 4, 513; bok Opavy leží Hradec t.; šli jsme bok lesa BartRuk. 6; – kněz ku poslu líc přistúpi, z posla strachy dušě vystúpi DalC.. 67; vrata chrámová líc na vzchod slunce Lit. Kzech. 44(obs.); z sie strany líc k horám jest jedno město MandStrah. 25ᵇ; (lopatka), jejížto podoba líc k hrdlu má šíř podobnú k lopatě pekařově Sal. 761; ta kost… líc ku paži má někakú hrubost t. 762; líc k lónu uložen jest měchýř t. 787; lic k-ůcasu t. 782; kněz ku poslu líc postúpi DalC. 67; – vidieše, co sě prostřěd jistby dějieše Mast. 291; nalezneš ny prostřed lesa Hrad. 132ᵃ, dosud tak; Češi střed hradu stáli BartRuk. 172; – svázav ruce jeho znak Nikod. 79ᵇ; znak ležíce spíme BartRuk. 214.
Akkusativy konec, kraj, líc a prostřed ustrnuly, zdají se nám příslovce, ba stlačeny až ve význam předložky.
Stejného původu jsou také mnohá jiná příslovce místní. Na př.: ven (= ustrnulý akkusativ k nominativu téhož znění; k němu patří i příslovce vně = ustrnulý lokál, v. § 326); – bliz (původně subst. blizъ = propinquitas, Nähe, klesl v adv.): bliz jest den ztráty iuxta ŽKlem. Deut. 35; bliz jest den ŽPod. tamt.; bliz buď, hospodine prope ŽWittb. 118, 151, ŽBrn. tamt.; že j’ blíz hospodin Štít. ř. 226ᵃ; jest tu bliz Euſrates řěka AlxH. 1, 19, AlxV. 1188; s druhé strany tu bliz stáše bratr Filotóv AlxV. 1644; smutek bliz jest proximus ŽPod. 21, 22; město jest tuto bliz iuxta Mus. Gen. 19, 20; jest město malé tuto bliz Kladr, tamt.; a by tu tak bliz les nebyl, i jeden z mužóv živ by nebyl DalC. 10; což jich (králův) bylo bliz i vzdáli Kat. v. 4; vězte, ež ť juž blíz královstvie božie Krist. 84ᵃ; blíz ť jest veliký den súdný Štít. ř. 97ᵃ; bliz ť jest má bieda a čticě Kruml. 342ᵃ; bliz ť jest zahlazenie města prope erit Ol. Tob. 14, 6; bliz prope Prešp. 977; židé strachováchu sě přiblížiti bliz prope accedere Ol. Ex. 34, 20; ve výraze bliz čeho, s gen., béře se bliz za předložku: tu bliz sebe stáchu dvojě vojě AlxH. 4, 27; juž bliz sebe stáchu AlxV. 1281; (Maria) uzřě dva anděly bliz sebe Hrad. 31ᵇ; (mužie) bliz jich (dívek) hrad postaviti chtiechu DalC. 11; jakž bliz uostrova biechu Pass. 339; ijednoho stvořenie tělo nenie tak bliz boha jako mé BrigF. 43ᵇ; bliz bojúcích jeho prope timentes eum ŽWittb. 84, 10; – blízko, blíže: blízko buď, hospodine prope ŽKlem. 118, 151; když by blízko od Egypta cum prope esset Mus. Gen. 12, 11; když (měsíc) příde k slu(ncu) blíže AlxH. 12, 10; sěmo blíže přistúpite Mast. 270; přistup sem blíže Pass. 342; ti najblíže u boha sadú Alb. 10ᵃ; blízko, blíže Us. nč.; – daleko, dále: zašel si daleko longe ŽWittb. 9, 1(22); i na moři daleko longe ŽKlem. 64, 6; daleko ot mého zdravie longe a salute t. 21, 2; (Alexander) již byl vtáhl daleko v zemi AlxV. 935; (modla) v jednom dubě sedieše v téj zemi velmi
