zde našeho bydla nenie t. 2110; pak-li by se toho nestalo KolČC. 131ᵃ (1553); žádného domu celého nezůstalo Vel.Z. 11; komu není rady, tomu není pomoci Přísl.; není službičky, aby v ní nebylo partičky Přísl.; není šprochu, aby v něm nebylo pravdy trochu Přísl.; až nás tu nebude Us., nebylo místa, nebude času Us. Srov. v § 257 č. 1 a § 21.
9. Pravíme: »nerad čítám cizí písmo« atp.; tu je předmět v akkusativě, poněvadž zápor ne- týká se jenom doplňku rád (nerad), sloveso pak (čítám) je při tom a zůstává kladné.
Pravíme: »neviděl jsem nikoho (gen.), jenom matku (akk.)«. Předmět první nikoho je v genitivě, poněvadž patří k slovesu zápornému neviděl jsem; předmět druhý matku je však v akkusativě, poněvadž k němu jest domysliti sloveso kladné viděl jsem. Podobně ve větách: nezov neznabohóv, ale dobré a šlechetné ŠtítV. 59; aby nezval k tomu kvasu neznabohóv, ale dobré a šlechetné ŠtítOp. 366ᵃ; (Petr) neměl sbožie velikého, než lodičku a sieti ŠtítV. 30; nepřišel sem pokoje pustiti (v zemi), ale meč BiblJ. Mat. 10, 34: (dům) nemá žádného vokna, než dveře malé Lobk. 90ᵃ; nic jiného nevidita oči našě. jedno mannu Ol. Num. 11, 6; ot tebe nevezmu masa vařeného, ale surové Lit. 1. Reg. 2, 15. – Bývá tu však také genitiv; na př.: nejezď dále. nežli míle NRada 985.
10. Je výklad, že genitiv záporový jesl geniliv partitivní. Podobá se však, že jest odlukový. Tomu svědčí genitiv při slovesích, která jsou formou kladná, ale významem záporná; v. výše.
11. Od pravidla o genitivě záporovém jsou v jazyku starém některé odchylky: na př.: v téjto mě prosbě nemeškaj Hrad. 4ᵃ; by tvé zbožie nežil jiný Vít. 74ᵇ; bóh mi nedaj tu nehodu AlxV. 179; v ničemž si mě neomýlil NRada 367; zda-li nevídáš polizače a komorníky panské Hug. 251; o tělu pečlivost neměj MudrC. 83ᵃ; varuj sě hřiechu ani přijímaj řeč všetečnú Písecký 1512; aby (ty) nikoli naději ztratil sobě Baw. 73.
Pravidlem šetří se genitivu záporového přísně; tak na př. u Husa (HusE.), v ChelčP. a Lab. odchylky vyskytují se jen zřídka. Časem ruší se genitiv záporový vlivem jazyků cizích a nahrazuje se akkusativem. V jazyku spisovném zachovává se ještě velikou měrou a máme ho co možná šetřiti. V dialektech moravských východních je pravidlem dosud všude BartD. 1. 181; na Hané a na Boskovsku je »dosti pravidelný« t. 2, 286; čím blíže k českým hranicím, tím více mizí tamt.
255. Genitiv cílový.
1. Bývá při mnohých slovesích složených s do-. Na př.: a) dojíti města, b) dolíčiti pravdy, c) dopraviti koho ztráty, d) dobrat i sě pravdy.
Příklady.
K a) dojíti města, t.j. kde s do- je složeno sloveso významu podmětného. Na př.: miesta, jichž dojíti mohla Kruml. 77ᵇ; aby došli věčného
